Luta Livre Esportiva
Sportovní větev brazilské luta livre: úchopový boj bez kimona, v němž se vítězí submisí nebo pozicí, údery jsou vyloučeny.
Základní informace
Charakter a původ
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Katalogy a databáze pro Luta Livre Esportiva
O bojovém umění Luta Livre Esportiva
Luta livre esportiva je sportovní, čistě úchopová větev brazilské luta livre: zápasí se bez kimona a vítězí se submisí nebo body za pozici, údery jsou vyloučeny. Kořeny sahají k Euclydesi Hatemovi přezdívanému Tatu (16. září 1914 Rio de Janeiro – 26. září 1984), který se od čtrnácti let učil catch wrestling v Associação Cristã de Moços u Orlanda Americo da Silvy zvaného Dudú – u téhož učitele, k němuž chodili i bratři Gracieové. Hatem spojil catch, řecko-římský zápas a vlastní úpravy do systému, jejž podle anglické Wikipedie začal v Riu vyučovat už roku 1927, zatímco jiné zdroje kladou začátek jeho výuky až do padesátých let; přesné datum vzniku sportovní větve doložit nelze, a pole roku je proto v záznamu prázdné. Roku 1942 porazil Georgeho Gracieho škrcením zezadu ve druhém kole – dobová fotografie americany z prvního kola dodnes působí omyl o tom, čím zápas skončil. K souboji s Héliem Graciem nikdy nedošlo, protože Gracie trval na kimonu a Hatem je odmítl. Teoretickou stavbu dal stylu v sedmdesátých letech inženýr Roberto Leitão svou „teorií grapplingu“. Rivalita s brazilským džiu-džitsu vyvrcholila roku 1991 turnajem Desafio, kde luta livre prohrála všechny tři zápasy, a styl se dlouho držel prakticky jen v Riu a Manausu. Přesto z něj vzešli bojovníci jako Marco Ruas nebo Eugenio Tadeu a jeho technika boje bez kimona se prosadila v MMA. Sportovní podobu dnes zastřešuje Confederação Brasileira de Luta Livre Esportiva založená roku 2017 a škol přibývá zejména v Evropě.
Styly a větve
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.
