Lung Ying (Dračí styl)
龍形拳Jihočínský styl hakkaské oblasti, rozšířený Lam Jiu-kwaiem. Pracuje ze zkrácené vzdálenosti a mění výšku těla místo uhýbání do stran.
Základní informace
Charakter a původ
Trénink
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
O bojovém umění Lung Ying (Dračí styl)
Lung Ying, „dračí tvar“, je jihočínský styl spjatý s hakkaskou oblastí provincie Kuang-tung. Zakladatele v ověřeném smyslu nemá. Linie uvádí mnicha jménem Daai Juk Sim Si, který měl kolem roku 1900 učit v chrámu Chua-šou-tchaj na hoře Luo-fu, a odvozuje jeho učení až od Ji Sina v 18. století; ani jedno se nedá historicky doložit. Prvním doložitelným nositelem je jeho žák Lam Jiu-kwai, který otevřel několik škol v Kantonu a rozšířil styl po jižní Číně. Blízkým souputníkem mu byl Čeung Laj-čchün, s nímž školy zakládal a jehož Bak Mei stojí Lung Yingu technicky nejblíž. Technickou podstatou je práce ze zkrácené vzdálenosti. Místo úhybu do strany se mění výška těla — postoj klesá a stoupá — a paže drží stálý dotek se soupeřovými, takže obrana a útok probíhají v jedné lince. Tomu odpovídá i klasické přirovnání: pokročilý cvičenec nemá vést, ale „jet na větru“, tedy reagovat na to, co soupeř sám nabídne. Styl kombinuje úderovou práci s vnitřní přípravou a míří na citlivá místa. Osnova jde ve třech stupních. Základ tvoří sestavy jako Šestnáct pohybů nebo Divoký tygr skáče přes zeď, střední stupeň přidává lepivé ruce a pokročilý sestavy typu Pěst švestkového květu. Dnes se Lung Ying udržuje v Kuang-tungu, v Hongkongu a v hakkaských komunitách v zahraničí.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.
