Kanku Sho

Základní informace

O katě

Kanku Sho je kratší ze dvou kat Kanku, na kondici je ale podle themartialway.com.au náročnější, zvlášť když se cvičí opakovaně. JKA ji dnes počítá na 48 pohybů; v knize Best Karate 9 se ještě uvádělo 47. Kiai zazní podle současného pojetí JKA u šestého a u posledního pohybu. Garenewing.co.uk si všímá, že obě kata Kanku mají podobný počet technik ve střední úrovni – zhruba 32 v Dai a 38 v Sho. Themartialway.com.au ji řadí k nejakrobatičtějším katám Shotokanu. Má dva výskoky, podle controlconceptscanada.ca otočný výskok kaiten tobi a kop mikazuki tobi geri s otočkou ve vzduchu, a oba dělají cvičencům, kteří se je teprve učí, velké potíže. Podle themartialway.com.au je to také jediná kata, v níž se objevuje tsukami uke s druhou rukou držící vlastní zápěstí (kaeshi dori). Anglická Wikipedie upozorňuje, že kata začíná jinak než Kanku Dai. Themartialway.com.au přesto píše, že obě mají podobnou dráhu i sled pohybů, protože Itosu vzal Kanku Dai za vzor.

Kata v jednotlivých stylech

Význam názvu

Garenewing.co.uk rozkládá jméno na tři znaky: 観 (kan) znamená pohled nebo dívat se, 空 (ku) nebe či prázdnotu a 小 (sho) malý. Původně se kata jmenovala Kusanku Sho, podle čínského úředníka Kusanku, jehož učení z 18. století se uchovalo v katě Kusanku; přívlastek sho ji odlišuje od větší verze.

Autor a historie

Garenewing.co.uk i themartialway.com.au připisují vznik Anko Itosuovi, učiteli Shuri-te, oba ale s výhradou („říká se“, „má se za to“). Historyoffighting.com píše, že kata nejspíš vznikla z Kanku Dai a předávala se jako součást Itosuova učení. GKR Karate uvádí, že Itosu malou verzi vytvořil snad jako odpověď na tehdy rozšířený boj s holí bo; na téže stránce ale připisuje vznik i Sakugawovi, a tomuto tvrzení proto nepřikládáme váhu. Gichin Funakoshi přejmenoval Kusanku Sho na Kanku Sho, když kata uváděl na japonskou pevninu; anglická Wikipedie klade přejmenování do roku 1935, historyoffighting.com do třicátých let. Oba výskoky jsou podle garenewing.co.uk téměř jistě dílem jeho syna Yoshitaky Funakoshiho – dochovala se fotografie z počátku čtyřicátých let, na níž druhý výskok předvádí. Týž pramen zmiňuje i verzi, že se Yoshitaka katu naučil při cestě na Okinawu a přinesl ji do Shotokanu.

Rozdíly mezi styly

Oficiální seznam kat WUKF ze 7. dubna 2024 ji vede jako volitelnou katu tokui pod třemi jmény: Kanku Sho v Shotokanu, Budokanu a Shisui-ryu, Kusanku Sho v Shorin-ryu a Kosokun Sho v Shito-ryu a Shukokai. Podle GKR Karate Funakoshi při převzetí do Shotokanu nahradil kočičí postoje neko ashi dachi postoji vzad.

Bunkai – aplikace

Garenewing.co.uk přebírá od Kanazawy pro hlavní sekvenci katy název soete kake dori, doslova „zachycení přidanou rukou“. Techniku jo uke tentýž pramen vykládá nejčastěji jako uchopení krátké hole jo a její vykroucení soupeři z rukou. Historyoffighting.com obecněji píše, že kata obsahuje pohyby typické pro Itosuovy kata: dvojité údery a pohyby, jimiž lze ovládnout nebo odzbrojit člověka s holí.

Soutěžní zařazení

• Sportovní karate (WKF) — Oficiální seznam kat · platí od 1. 1. 2026 ↗
• WUKF (Světová unie federací karatedo) – Shito-ryu — Tokui (volitelná) · platí od 26. 4. 2024 ↗
• WUKF (Světová unie federací karatedo) – Shorin-ryu — Tokui (volitelná) · platí od 26. 4. 2024 ↗
• WUKF (Světová unie federací karatedo) – Shotokan — Tokui (volitelná) · platí od 26. 4. 2024 ↗

Techniky v katě