Fu Jow Pai (Tygří dráp)
虎爪派Jihočínský styl postavený na uchopení a trhání rukou ve tvaru tygřího spáru. Roku 1957 se stal jedním z prvních čínských umění veřejně vyučovaných v USA.
Základní informace
ČínaCharakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Katalogy a databáze pro Fu Jow Pai (Tygří dráp)
O bojovém umění Fu Jow Pai (Tygří dráp)
Fu čao pchaj, česky styl tygřího spáru, je jihočínské umění postavené na jediném obrazu: tygr, který se do kořisti zatne a trhá. Ruka drží tvar spáru s napjatými prsty a používá se k uchopení, škubnutí a rvaní — nikoli k úderu pěstí, jak je běžné jinde. Cílem jsou měkká místa: krk, zápěstí, loket, svalové úpony a obličej. Styl je záměrně útočný a nepočítá s vyčkáváním; kdo jej cvičí, tlačí dopředu a bere si soupeřovu vzdálenost. Postoje jsou nižší než u severočínských stylů a paže se vedou blíž tělu. Tradice odvozuje linii od mnicha Wong Fuk Doa z chrámu Hoy Hong a spojuje ji s takzvanou černou tygří školou; doložitelně začíná linie ve 20. století. Rozšíření mimo Čínu má konkrétní datum — Wong Bil Hong otevřel roku 1957 v newyorské čínské čtvrti první veřejnou školu, což bylo v době, kdy se čínská umění cizincům běžně neučila. Fu čao pchaj proto patří mezi první čínské styly veřejně vyučované v USA a dodnes je tam silnější než v Číně. Součástí výcviku je otužování prstů a úchopu — svírání nádob, hrabání v písku a práce se závažím —, protože bez síly prstů zůstane spár jen tvarem ruky.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.