Tantō
短刀 · tantō
Doslova: krátká čepel
Japonská dýka s čepelí zhruba 15–30 cm, určená hlavně k bodání, kterou nosili samurajové; s tupou dřevěnou či plastovou čepelí cvičná zbraň aikido.
Základní informace
JaponskoO zbrani
Tanto (短刀, doslova „krátká čepel“) je tradičně vyráběný japonský nůž, který nosila samurajská vrstva feudálního Japonska. Anglické prameny udávají délku čepele zhruba 15–30 cm, japonské řadí mezi tanto všechny čepele do jednoho shaku (asi 30,3 cm). Tanto se objevuje už v období Heian, kdy sloužilo hlavně jako zbraň, a jeho podoba se postupně stávala zdobnější. Jako kratší meč do páru ho později u samurajů nahradilo wakizashi. Čepel se obvykle kove ve stylu hira-zukuri, bez podélné hrany, takže má téměř ploché boky. Některá tanto mají zvlášť silný průřez k probíjení zbroje a nazývají se yoroi doshi. Tanto bylo navrženo hlavně k bodání, ostřím se ale dalo i sekat. Ženy ze samurajských rodin nosily za pasem obi menší tanto zvané kaiken, hlavně k sebeobraně; yakuza cenila tanto pro snadné ukrytí. K výcviku bojových umění, včetně tantojutsu, slouží tanto s tupou dřevěnou nebo plastovou čepelí, k pokročilému tréninku a ukázkám tupá kovová. Spolu s holí jo a dřevěným mečem bokken patří k tradičním zbraním aikido, kde se proti útoku nožem často uplatňuje páka gokyo. V japonské císařské rodině dostává novorozenec při obřadu „daru meče“ od císaře ochranné tanto s čepelí 20–28 cm a výbrusem hira-zukuri.