ImpakuImpaku

Taizuquan (Pěst prvního císaře)

太祖拳

Fujianský styl pojmenovaný po zakladateli dynastie Song. Připsání císaři je tradice, doložen je název u Qi Jiguanga v 16. století, dnes součást wuzuquanu a fujianského dědictví.

Základní informace

Země původuČína
RegionAsie
Hlavní zaměřeníÚdery
Úroveň kontaktuPolokontakt
Páskovací systémBez stupňů

Charakter a původ

Stav uměníŽivé, organizované
Typ linieTradiční
Období vznikuRaný novověk

Trénink

ÚborTradiční kroj nebo úbor
SparingPolokontakt
Role zbraníZbraně volitelně
Role sestavSestavy jsou základem

Organizace a soutěže

StupněNe
Formát soutěžíSestavy
Olympijský statusNení olympijská
Kluby v ČRV Česku se necvičí
Odhad cvičencůDo 10 tisíc

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

Údery rukamaZásadní
KopyVýznamné
Hody a strhyVýznamné
Boj na zemiNevyužívá se
Páky a znehybněníOkrajové
ZbraněOkrajové

O bojovém umění Taizuquan (Pěst prvního císaře)

Taizuquan nese jméno císaře Taizua, tedy Zhao Kuangyina (927 až 976), zakladatele dynastie Song. Připsání panovníkovi je tradice, ne historický doklad, soudobý pramen z doby Song jsme nenašli. Doložen je název: generál Qi Jiguang v příručce Jixiao xinshu ze šedesátých let 16. století jmenuje mezi pěstmi své doby 32 postojů dlouhé pěsti císaře Song Taizua a v jednom z veršů píše, že postoj tanma se předává od Taizua. Fujian Daily uvádí jako možnost, že se taizuquan šířil od doby Song a souvisí s Jižním úřadem pro císařský rod v Quanzhou.

Číst dál

Doložená podoba je jihočínská, fujianská. Taizu je jednou z pěti pěstí wuzuquanu, který je od roku 2008 na státním seznamu nehmotného dědictví Číny (č. 803, Quanzhou), a fujianský provinční seznam obsahuje od roku 2011 položku Zhangzhou Taizuquan Qinglong zhen. Vztah k wuzuquanu se vykládá dvojím způsobem: převažující výklad připisuje vznik wuzuquanu Cai Yumingovi koncem 19. století z oblíbených quanzhouských stylů, Zhou Kunmin v knize Quanzhou Taizuquan (čínsky 2007, anglicky 2017) činí z taizuquanu starší základ. Studie Weng Xinhuie (2009) uvádí, že Cai Yuming svůj styl zpočátku učil pod jménem taizuquan. Mezi pěti předky technik wuzuquanu je podle ní taizu zu, noha Taizu. Zhouova kniha popisuje tři hlavní sestavy beze zbraně, mezi nimi Tři bitvy, a sestavy s tyčí a holí. Rozdělení na severní taizu changquan a jižní nan taizuquan, soupisy sestav a rozšíření na Tchaj-wanu uvádí jen anglická Wikipedie, pramen svazu nebo studie jsme k tomu nenašli. Taizuquan samostatně na státním seznamu není.

Historie

Císař Taizu, Zhao Kuangyin, žil v letech 927 až 976, vládl od roku 960 a založil dynastii Song, Britannica u něj bojová umění nezmiňuje a soudobý pramen, který by ho se stylem spojoval, jsme nenašli. Nejstarší doklad jména je v Jixiao xinshu generála Qi Jiguanga, jehož osmnáctisvazková verze vznikla v letech 1560 až 1561: v kapitole o boxu jmenuje 32 postojů dlouhé pěsti císaře Song Taizua vedle šestikrokové pěsti, opičí pěsti a pěsti hua, sám si pak ze všech pěstí dob dávných i nynějších vybral 32 postojů, a ve verši k třetímu postoji tanma píše, že se předává od Taizua. Fujian Daily na vládním portálu Fujianu (2023) uvádí jako možnost, že se taizuquan šířil od doby Song a že souvisí s Jižním úřadem pro císařský rod v Quanzhou za jižních Song.

Číst dál

Novodobé dějiny jsou spjaté s wuzuquanem. Podle studie Weng Xinhuie (Tiyu xuekan, 2009) vyučoval Cai Yuming svůj styl zpočátku pod jménem taizuquan a v roce 1906 měl Sun Yat-sen napsat jeho žákovi Weng Chaoyanovi nápis Hongyang taizuquan, v roce 1918 už Yu Zhusan ve spisu Zhonghua rou shu daquan Caiův styl od taizuquanu odlišoval. Wuzuquan s pěti pěstmi Damo, Taizu, Luohan, Xingzhe a Baihe byl v roce 2008 zapsán na státní seznam nehmotného dědictví (č. 803, Quanzhou), fujianský provinční seznam přijal 14. prosince 2011 položku Zhangzhou Taizuquan Qinglong zhen s nositelem Zhangzhou Shiwei Wuguan. Taizuquan samostatně na státním seznamu není.

Čím se liší

Vztah k wuzuquanu se vykládá dvojím způsobem. Převažující výklad, který shrnuje Ben Judkins, připisuje vznik wuzuquanu Cai Yumingovi koncem 19. století spojením oblíbených quanzhouských stylů, taizuquan je v něm jednou z pěti pěstí. Zhou Kunmin v knize Quanzhou Taizuquan oponuje a činí z taizuquanu starší vedoucí součást wuzuquanu. Studie Weng Xinhuie dokládá, že Caiův styl se zpočátku jmenoval taizuquan a od roku 1918 se v literatuře odlišoval. Anglická Wikipedie rozlišuje severní taizu changquan a jižní nan taizuquan, u severní větve ale uvádí Guangdong, což je jižní provincie, a pramen úrovně studie jsme k tomuto dělení nenašli.

Technika

Technický popis z pramenů úrovně svazů a studií je skoupý. Weng Xinhui uvádí mezi pěti předky technik wuzuquanu techniku taizu zu, nohu Taizu, vedle bai he shou, qi tian zhi, da zun shen a luohan bu, pohyb nepopisuje. Kniha Zhou Kunmina Quanzhou Taizuquan podle recenze Bena Judkinse podrobně popisuje tři nejdůležitější sestavy beze zbraně, mezi nimi sestavu Tři bitvy, a zbraňové sestavy s tyčí a holí. Anglická Wikipedie uvádí u severní větve čtyři sestavy zhangquan a u jižní sestavy Xiao simen, Da simen, Wu bu, Fei bagua a Luohan quan a zbraně od hole Taizu gun po meč Qinglong jian, pramen úrovně studie jsme k těmto soupisům nenašli.

Trénink

Weng Xinhui popisuje, že se taizuquan ve vesnici Dawutang vyučoval jako doplněk osmi sestav lvího tance cishi rodu Weng. Zhou Kunmin, národní nositel nehmotného dědictví za wuzuquan, začal quanzhouské styly studovat v roce 1961 v Quanzhou Wushu Research Society a v roce 1963 vstoupil do wushu týmu univerzity Xiamen, jeho kniha Quanzhou Taizuquan: The Art of Fujian Emperor First Kung Fu (čínsky 2007, anglicky Tambuli Media 2017, 241 stran, překlad Carol Lyngarde-Lane a Simon T. Lailey) má kapitoly o pedagogice, tréninku a klíčových technikách. Podle popisu státního seznamu učí Zhou přes tisíc žáků doma i v zahraničí.

Dnes

Taizuquan dnes žije hlavně jako součást wuzuquanu ve Fujianu. Nositelem státní položky wuzuquan je Quanzhou Wushu Association, národním reprezentativním nositelem Zhou Kunmin (narozen v dubnu 1945 v Quanzhou), který od roku 2005 předsedal International Southern Shaolin Wuzuquan Fellowship a později byl místostarostou Quanzhou. Provinční položku Zhangzhou Taizuquan Qinglong zhen chrání Zhangzhou Shiwei Wuguan. Mezinárodní soutěž wuzuquanu v Jakartě 2023 měla podle Fujian Daily 43 týmů z 11 zemí. Rozšíření taizuquanu na Tchaj-wanu a v jihovýchodní Asii uvádí jen anglická Wikipedie.

Zajímavosti

Podle Fujian Daily jsou v quanzhouských síních wuzuquanu uctívány tabulky předků Taizu, Dazun, Xingzhe, Luohan a Baihe. Qi Jiguang v 16. století jmenoval Taizuovu dlouhou pěst vedle opičí pěsti a šestikrokové pěsti, a ve verši o postoji tanma napsal, že se předává od Taizua, což je nejstarší dohledaný doklad spojení císařova jména se stylem.

Časté otázky

Založil taizuquan císař Zhao Kuangyin?

Připsání císaři Taizuovi je tradice. Nejstarší dohledaný text je Jixiao xinshu Qi Jiguanga z 16. století, který jmenuje 32 postojů dlouhé pěsti císaře Song Taizua.

Je taizuquan na státním seznamu nehmotného dědictví Číny?

Samostatně ne. Taizu je jednou z pěti pěstí wuzuquanu, zapsaného v roce 2008 pod číslem 803, a fujianský provinční seznam má od roku 2011 položku Zhangzhou Taizuquan Qinglong zhen.

Jaký je vztah taizuquanu a wuzuquanu?

Taizuquan je jednou z pěti pěstí wuzuquanu. Převažující výklad připisuje vznik wuzuquanu Cai Yumingovi koncem 19. století, Zhou Kunmin považuje taizuquan za jeho starší základ.

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.

Shorinji Ryu RenshinkanGoju-ryuShorin-ryuShuri-teIsshin-ryu KarateUechi-ryu