ImpakuImpaku

Osu

押忍

Zvolání, které v Kyokushinu, části karate a v BJJ nahrazuje pozdrav i odpověď „rozumím“. Znaky 押忍 znamenají tlačit a vydržet.

Základní informace

Typ pojmuEtiketa a ceremonie
Jazykjaponština
Formasousloví
Výslovnost[os]
Alternativní názvyOss
Čtení a přepisy
Čtení (kana)おす
Hepburnův přepisosu
Česká transkripceosu

Rozbor slova

押o(su)tlačit
忍(shino)busnášet, vydržet

Definice

Osu (押忍) je zvolání, které v dojo slouží jako pozdrav, poděkování i odpověď „ano, rozumím“. Píše se znaky 押, tlačit, a 忍, snášet a vydržet, které se vykládají jako „přetlačit se a vydržet“. Podle jednoho z výkladů jde o zkrácení spojení oshi shinobu. Původ slova se nám jednoznačně doložit nepodařilo a v Japonsku se uvádí několik teorií. Podle první jde o zkrácení ranního pozdravu ohayo gozaimasu v císařském námořnictvu. Podle druhé slovo vzniklo mezi studenty předválečné školy bojových umění Dai Nippon Butokukai v Kjótu, kde se pozdrav postupně zkracoval až na „osu“ a teprve potom dostal znaky 押忍. Třetí teorie ho odvozuje ze sumo na předválečné univerzitě Takushoku. V Japonsku je osu typické pro sportovní kluby univerzit. Původně ho používali starší vůči mladším, dnes jde o vzájemný pozdrav.

V praxi

Nejpevnější místo má osu v Kyokushin karate. Cvičenci jím odpovídají na každý pokyn, doprovázejí jím opakování základních technik a ve sparingu jím uznávají soupeře. Odtud se rozšířil do dalších stylů karate a do brazilského jiu-jitsu, kde se běžně píše „Oss“. Ne každé dojo ho ale používá, proto je dobré se v cizím dojo nejdřív rozhlédnout, jak se tam zdraví.

Vztahy k dalším pojmům

Viz též

Rei礼

Úklona a obecně úcta v japonských bojových uměních. Uklání se ve stoje (ritsurei) i v kleku (zarei) při vstupu do dojo, k partnerovi a k učiteli.

Propojená bojová umění

Brazilské jiu-jitsuKyokushin