Hanare / Uvolnění tětivy
離れ
Okamžik uvolnění tětivy v kjúdó, ke kterému má dojít samovolně jako přirozené vyvrcholení plného tahu, nikoli jako vědomé vystřelení šípu.
Základní informace
Definice
Hanare je jednou z osmi fází tradičního postupu střelby kjúdó (haššecu) a představuje okamžik, kdy se palec pravé ruky uvolní z háčku rukavice jugake a tětiva vystřelí šíp vpřed. Na rozdíl od západní lukostřelby, kde je uvolnění tětivy záměrným aktem vůle, filosofie kjúdó učí, že správné hanare má nastat samo, jako přirozený důsledek narůstajícího napětí ve fázi kai, aniž by lučištník o samotném vystřelení rozhodoval. Tento koncept úzce souvisí s buddhistickými a zenovými vlivy na kjúdó, které kladou důraz na to, že mysl by neměla lpět na výsledku ani na okamžiku výstřelu (mušin, stav bez mysli). Po hanare následuje fáze zvaná zanšin, kdy lučištník zůstává v pozici a sleduje let šípu, což je považováno za nedílnou součást techniky a projev vnitřního klidu. Nesprávné, křečovité nebo vědomě trhané hanare je v kjúdó považováno za technickou chybu a učitelé ho často přisuzují nedostatečnému uvolnění v předchozích fázích, zejména právě v kai.
Související pojmy
Stav nepřetržité bdělosti a mentální přítomnosti před, během i po technice.
Kamae / Kamaete構えPřipravenost, střehové postavení a fyzický i mentální kryt v bojových uměních.
Kai / Plný tah会Fáze kjúdó, ve které lučištník drží tětivu plně napjatou v okamžiku zdánlivého klidu, jenž ve skutečnosti skrývá neustále rostoucí vnitřní napětí vedoucí přirozeně k výstřelu (hanare).
Jumi弓Tradiční japonský dlouhý luk s výrazně asymetrickým tvarem, jehož úchop leží zhruba v jedné třetině od spodního konce, nikoli uprostřed jako u západních luků.