Motobu Choki
本部朝基
Okinawský mistr karate (1870–1944), proslulý důrazem na kumite a vítězstvím nad boxerem v Kyotu, autor první knihy o kumite z roku 1926.
Základní informace
JaponskoBiografie
Choki Motobu byl okinawský mistr karate, známý důrazem na kumite a souboj, jehož odkaz dnes nese škola Motobu-ryu. Narodil se 5. dubna 1870 ve vesnici Akahira v Shuri jako třetí syn Motobu Choshina z rodu Motobu Udun, vedlejší větve rjúkjúské královské rodiny. Zemřel 15. dubna 1944 v Shuri ve věku 74 let.
Ve dvanácti letech začal s bratrem Choyuem trénovat u Itosu Anka, u něhož zůstal sedm až osm let. Tajně se učil i u Sokona Matsumury a Sakumy Pechina a od asi devatenácti let u Kosaku Matsumory v Tomari, kde cvičil volný zápas kakidi. V rozhovoru z roku 1936 jmenoval jako učitele také Kunigamiho Pechina a Kunishiho z Kumoji.
Kolem roku 1921 se přestěhoval do Osaky a podle Motobu-ryu tam roku 1922 otevřel dojo. V listopadu 1922 porazil v Kyotu zahraničního boxera, podle výzkumu Charlese Goodina pravděpodobně Estonce Jaana Kentela, sám Motobu zápas datoval do roku 1923. V květnu 1926 vydal knihu Okinawa Kenpo Karate-jutsu Kumite-hen s dvanácti cvičeními kumite a roku 1932 Watashi no Karate-jutsu. Roku 1929 se stal hlavním učitelem karate na univerzitě Toyo a kolem roku 1930 vedl v Tokiu dojo Daidokan.
V polovině roku 1942 se vrátil na Okinawu. Jeho syn Chosei Motobu převzal rodinnou tradici a od roku 2003 je hlavou Motobu-ryu. Mezi žáky a hosty Daidokanu patřili podle Wikipedie Tatsuo Yamada, Shigeru Nakamura a Yasuhiro Konishi.
Mládí a začátky
Choki Motobu se narodil 5. dubna 1870 ve vesnici Akahira v Shuri jako třetí syn Motobu Choshina a jeho ženy Ushi. Rodina patřila k Motobu Udun, vedlejší větvi rjúkjúské královské rodiny, která podle výzkumu Charlese Goodina sestupuje od šestého syna krále Sho Shitsu. V dětství se jmenoval Masanraa a pro hbitost dostal přezdívku Motobu no Saaru, opice z Motobu.
Rodinné umění Motobu Udundi náleželo podle Wikipedie nejstaršímu synovi, a Choki jako třetí syn na ně neměl nárok. Rodinný registr ho vede jako třetího syna Motobu Choshina.
Výcvik a učitelé
Ve dvanácti letech začal se starším bratrem Choyuem trénovat u Itosu Anka, který je učil v rodinném sídle. Podle Wikipedie u něj zůstal sedm až osm let a naučil se Naihanchi a Channan, předchůdce kat Pinan. Tajně se učil u Sokona Matsumury a u Sakumy Pechina, kterého ve knize z roku 1932 nazval Sakumou Moudrým. Od asi devatenácti let cvičil u Kosaku Matsumory v Tomari zápas irikumi a kakidi.
V rozhovoru pro noviny Ryukyu Shimpo z listopadu 1936 jmenoval jako učitele i Kunigamiho Pechina a Kunishiho z Kumoji a uvedl, že se cítil nejblíže Matsumorovi a Sakumovi. Blízkým přítelem při zkoumání kumite mu byl Kentsu Yabu. Podle Motobu-ryu bojoval v nočních čtvrtích Naha v zápasech kakedameshi, údaj o stovkách soubojů bez prohry ale nezávisle doložen není.
Přínos a inovace
Kolem roku 1921 se přestěhoval do Osaky a podle Motobu-ryu tam roku 1922 otevřel dojo a učil i na policejní stanici a učitelské škole Mikage. V listopadu 1922 podle časopisu King porazil v Kyotu zahraničního boxera a stal se celonárodně známým. Výzkum Charlese Goodina identifikuje soupeře jako estonského siláka Jaana Kentela.
V květnu 1926 vydal knihu Okinawa Kenpo Karate-jutsu Kumite-hen, nejstarší záznam kumite, s dvanácti cvičeními, která Motobu-ryu učí dodnes. Roku 1932 vyšla kniha Watashi no Karate-jutsu s fotografiemi celé sestavy Naihanchi a kritikou změn v katách. Roku 1929 se stal hlavním učitelem karate klubu univerzity Toyo a kolem roku 1930 vedl v Tokiu Daidokan, podle Motobu-ryu nejstarší pojmenované dojo jen pro karate v Japonsku. Dne 25. října 1936 se zúčastnil setkání mistrů karate v Naha, z jehož data vychází dnešní Den karate.
Filozofie a principy
V rozhovoru pro Ryukyu Shimpo z listopadu 1936 řekl, že ruka, která přijímá útok, se musí okamžitě změnit v útok, a princip nejprve blokovat a pak udeřit nepovažoval za pravé bujutsu. Kritizoval kumite, které jen přebírá kata beze změny, protože podle něj ve skutečném boji nic nedává. Za základ karate považoval podle Wikipedie postoj a práci nohou a boků v Naihanchi.
Legendy a doložená fakta
Pověst, že byl nemanželským synem kurtizány, vyvrací podle článku na webu Fightingarts rodinný registr, který ho vede jako třetího syna Motobu Choshina. Rozšířené tvrzení, že znal jen kata Naihanchi, neodpovídá ani Wikipedii, podle níž učil i Seisan, Passai, Wanshu a Jitte. Pověst o negramotnosti podle Wikipedie šířili rivalové a vyvracejí ji dochované vzorky jeho písma.
Časopis King roku 1925 zápas s boxerem sice připsal Motobuovi, ilustrace ale ukazovaly jako vítěze Gichina Funakoshiho. Noviny Okinawa Times roku 1978 uvedly, že Choki získal rodinné umění Udundi od bratra po zápase v roce 1924, tentýž článek ale píše, že Udundi nikdo z rodiny nezdědil. Spor jsme nerozhodli.
Odkaz
Zemřel 15. dubna 1944 v Shuri ve věku 74 let a hrob má v Kaizuce u Osaky. Jeho syn Chosei Motobu se rodinnému umění Udundi učil u Seikichiho Uehary a od roku 2003 je oficiálně hlavou školy. Motobu-ryu, oficiálně Nihon Denryu Heiho Motobu Kenpo, dál učí kumite z knihy z roku 1926.
Mezi žáky a hosty Daidokanu patřili podle Wikipedie Tatsuo Yamada, Shigeru Nakamura, Yasuhiro Konishi a boxer Piston Horiguchi. Rodinnou hrobku Motobu Udun v Ginowanu vyhlásilo město roku 2021 historickým místem.
Učitelé, žáci a rodina
Propojená bojová umění
Výroky
Ruka, která přijímá, se musí okamžitě změnit v útok.
The hand that receives must instantly turn into an attack.
Zvláštností karate je pohybovat se měkce a ve chvíli, kdy se objeví mezera, okamžitě udeřit.
Karate's specialty is to move softly, then, when an opening appears, strike instantly.