Shoshin Nagamine

Základní informace

Datum narození15. 7. 1907

Datum úmrtí2. 11. 1997

Země původuJaponsko

PovoláníPolicista, Politik, Spisovatel

Také známý jakoChippaii Matsu

Biografie

Shoshin Nagamine byl okinawský mistr karate, zakladatel stylu Matsubayashi-ryu, policista a komunální politik. Narodil se 15. července 1907 ve vesnici Tomari v Naha a zemřel 2. listopadu 1997 v Naha ve věku 90 let.

Jako student obchodní školy onemocněl a podle vlastního životopisu se léčil dietou a cvičením karate. Učil se u Kotatsu Ihy, od března 1928 u Tara Shimabukura ze Shuri a u Ankichiho Arakakiho, za služby u policie v Kadeně u Chotoku Kyana a roku 1936 mu v Tokiu radil v kumite Choki Motobu. Roku 1928 byl odveden do armády a bojoval v Číně, v prosinci 1931 nastoupil k okinawské policii. V květnu 1940 získal od Dai Nippon Butokukai titul renshi na doporučení Chojuna Miyagiho.

Roku 1940 vytvořil základní kata Fukyugata Ichi. Matsubayashi-ryu založil roku 1947, pojmenované na počest Sokona Matsumury a Kosaku Matsumory, a v lednu 1953 otevřel v Naha dojo Matsubayashi-ryu Karate Kodokan. V letech 1953 až 1957 byl členem zastupitelstva Naha a v letech 1961 až 1969 podle japonské Wikipedie předsedou Okinawské federace karate-do. Jeho kniha o okinawském karate vyšla v únoru 1975 japonsky i anglicky jako The Essence of Okinawan Karate-do.

Od roku 1963 spojoval karate se zenem a stal se žákem zenového kněze Sogena Sakiyamy. Roku 1977 založil Světovou federaci Matsubayashi-ryu. Po jeho smrti vedl styl jeho syn Takayoshi Nagamine.

Mládí a začátky

Shoshin Nagamine se narodil 15. července 1907 ve vesnici Tomari v Naha jako syn Shoha a Gozei. V březnu 1923 nastoupil na městskou obchodní školu v Naha. Podle vlastního životopisu roku 1926 onemocněl žaludeční poruchou, kterou léky nevyléčily, a léčil se dietou a cvičením karate na zahradě souseda Chojina Kuby. Každý večer pak cvičil na škole v Tomari u staršího mistra Kotatsu Ihy. Přezdívalo se mu Chippai Matsu, houževnatá borovice.

Roku 1928 byl odveden k pěchotě, poslán do bojů v Číně a po čestném propuštění se podle životopisu vrátil na Okinawu v červenci následujícího roku. V prosinci 1931 nastoupil k okinawské policii a do srpna 1936 sloužil na stanici Kadena.

Výcvik a učitelé

Od března 1928 byl žákem Tara Shimabukura ze Shuri, za nímž denně chodil osm kilometrů, a cvičil také u Ankichiho Arakakiho. Za služby v Kadeně od prosince 1931 do srpna 1936 cvičil u Chotoku Kyana, kterého označil za svého druhého učitele. Od dubna 1936 strávil šest měsíců v Tokiu, kde mu radil v kumite Choki Motobu.

Od roku 1938 cvičil kendo a roku 1941 získal 3. dan. V květnu 1940 mu Dai Nippon Butokukai v Kyotu udělil na doporučení Chojuna Miyagiho titul renshi. Roku 1963 si přečetl Knihu pěti kruhů Miyamota Musashiho a stal se žákem zenového kněze Sogena Sakiyamy z chrámu Enkakuji.

Přínos a inovace

Roku 1940 vytvořil základní kata Fukyugata Ichi, kterou schválila okinawská komise pro karate, druhou Fukyugata Ni vytvořil Chojun Miyagi. Japonská Wikipedie uvádí rok 1941. Matsubayashi-ryu založil roku 1947 a v červenci 1947 otevřel provizorní dojo v Makishi. Název, borový les, zvolil podle oficiálního webu na počest Sokona Matsumury a Kosaku Matsumory, kteří učili Kyana a Motobua. V lednu 1953 otevřel v Naha dojo Matsubayashi-ryu Karate Kodokan.

V prosinci 1953 byl zvolen do zastupitelstva Naha, kde působil do roku 1957. Podle japonské Wikipedie byl v letech 1961 až 1969 předsedou Okinawské federace karate-do a roku 1977 založil Světovou federaci Matsubayashi-ryu. V únoru 1975 vyšla jeho kniha o okinawském karate japonsky a anglicky jako The Essence of Okinawan Karate-do, roku 1986 kniha o okinawských mistrech karate a sumo a roku 2000 anglicky Tales of Okinawa's Great Masters.

Filozofie a principy

Podle vlastního životopisu považoval spojení zenu a karate za jedinou cestu k pochopení pravé cesty karate. Jeho čtyři denní hodiny výcviku obsahovaly vždy patnáct minut sedavé meditace zazen.

Legendy a doložená fakta

Anglická Wikipedie uvádí jako jeho učitele v těle článku Zenryo Shimabukura a v přehledu Tara Shimabukura, vlastní životopis Nagamineho jmenuje Tara Shimabukura ze Shuri. Rok anglického vydání The Essence of Okinawan Karate-do uvádí Wikipedie jako 1976, Nagamine ve svém životopise únor 1975.

Prameny se liší i v roce vzniku kata Fukyugata Ichi (1940 a 1941) a udělení Řádu vycházejícího slunce (1982 a 1988). Rok návratu z armády uvádí vlastní životopis jako 1929, nástup k policii jako prosinec 1931.

Odkaz

Roku 1977 získal cenu deníku Okinawa Times a prefekturní cenu za sport a v dubnu 1988 podle vlastního životopisu Řád vycházejícího slunce páté třídy, japonská Wikipedie uvádí rok 1982. Roku 1997 byl podle japonské Wikipedie jmenován mezi první nositele titulu nehmotné kulturní památky okinawské prefektury v oboru karate. Nakladatel Tuttle uvádí, že držel 10. dan a titul hanshi.

Zemřel 2. listopadu 1997 v nemocnici v Naha ve věku devadesáti let. Vedení Matsubayashi-ryu převzal jeho syn Takayoshi Nagamine, který zemřel roku 2012.

Učitelé, žáci a rodina

Propojená bojová umění

Katy a sestavy

Organizace

• MATSMatsubayashi-ryu KodokanZakladatel · 1953

Výroky