ImpakuImpaku

Lucha Libre

Mexický profesionální zápas známý maskami a leteckými prvky. Zápasí se na dva ze tří pádů a od roku 2018 je nehmotným kulturním dědictvím Mexico City.

Základní informace

Mistři a osobnosti
Země původuMexiko
RegionSeverní Amerika
Hlavní zaměřeníChvaty
Úroveň kontaktuPlný kontakt
Páskovací systémBez stupňů

Charakter a původ

Stav uměníŽivé, organizované
Typ linieSportovně kodifikované
Období vzniku20. století

Trénink

ÚborTradiční kroj nebo úbor
SparingPolokontakt
Role zbraníBez zbraní
Role sestavBez sestav

Pro koho

Dětské programyDětské skupiny výjimečně
Vhodné pro senioryPro seniory nevhodné
Fyzická náročnost4/5
Riziko zranění4/5
Přenos do sebeobrany1/5
Kondiční přínos4/5
Jak škály hodnotíme →

Organizace a soutěže

StupněNe
Formát soutěžíBez soutěží
Váhové kategorieNe
Olympijský statusNení olympijská
Kluby v ČRV Česku se necvičí
Odhad cvičenců10–100 tisíc

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

Údery rukamaVýznamné
KopyVýznamné
Hody a strhyZásadní
Boj na zemiOkrajové
Páky a znehybněníOkrajové
ZbraněNevyužívá se

Katalogy a databáze pro Lucha Libre

👥 Osobnosti a mistři1 položek
→

O bojovém umění Lucha Libre

Lucha libre je podle Britanniky forma profesionálního zápasu, která vznikla v Mexiku a je známá barevnými maskami a leteckými prvky. Gaceta UNAM ji označuje za deporte de representación. Heather Levi ji v knize The World of Lucha Libre z roku 2008 vykládá jako inscenaci rozporů mexické národní identity, například tradice a modernity či rituálu a parodie. Zakladatele ani rok vzniku žánru jako celku jsme v pramenech nenašli. Salvador Lutteroth založil Empresa Mexicana de Lucha Libre, tedy promotérskou organizaci, a podle Chilanga uspořádal 21. září 1933 první večer lucha libre v Mexico City v Arena Modelo. Podle Gacety UNAM se zápas v Mexiku předváděl už na počátku dvacátého století ve stanech a divadlech. Recenze knihy Heather Levi v časopise E.I.A.L. naopak uvádí, že lucha libre byla do Mexika dovezena ze Spojených států v roce 1933. Podle Gacety UNAM se zápasí na pády bez časového limitu. Předpis města Monterrey stanoví vítězství na dva ze tří pádů a u zápasů o masku nebo vlasy nepřipouští remízu. Ztráta masky podle Gacety UNAM ukončuje anonymitu zápasníka a často i jeho kariéru. V červenci 2018 prohlásila Secretaría de Cultura de la Ciudad de México lucha libre za nehmotné kulturní dědictví města a dekret vyšel v Gaceta Oficial 23. července 2018.

Historie

Podle Chilanga uspořádal Salvador Lutteroth 21. září 1933 první večer lucha libre v Mexico City v basketbalové Arena Modelo na ulici Dr. Río de la Loza, s dřevěnými tribunami asi pro 2 000 diváků. La Razón uvádí, že jeho první pokus o zápas v Arena Modelo v roce 1931 vydržel necelé tři měsíce. Podle Expansiónu byl Lutteroth účastníkem mexické revoluce a zápas poznal u hranic s USA. CMLL na svém webu uvádí, že ho viděl v roce 1929 v Liberty Hall v El Pasu v Texasu, a o sobě tvrdí, že je nejstarší firmou na světě věnovanou pořádání lucha libre. Bakalářská práce Briana Gonzaleze Camacha z UAM Xochimilco uvádí jako prvního maskovaného zápasníka v Mexiku La Maravilla Enmascarada (Cyclone McKey, 1933) a jako prvního mexického maskovaného zápasníka Murciélaga Velázqueze (1939). První souboje o masky sahají podle Expansiónu do roku 1940. Chilango a Expansión uvádějí, že Lutteroth postavil v roce 1943 Arena Coliseo a že Arena México byla otevřena 27. dubna 1956 se Santem a Blue Demonem. Podle anglické Wikipedie založil v roce 1992 Antonio Peña, dosavadní booker CMLL, AAA.

Čím se liší

La Razón uvádí, že Salvador Lutteroth zpopularizoval kontrast mezi técnicos, kladnými hrdiny, a rudos, padouchy. Gaceta UNAM kromě nich zmiňuje samostatnou kategorii exóticos a recenze knihy Heather Levi v časopise E.I.A.L. je popisuje jako feminizované zápasníky, z nichž někteří jsou otevřeně gayové. Podle recenze Nell Haynes lucha libre dlouho vylučovala ženy a regulace zahrnovala zákazy zápasnic, vyřazení z televize a věkové limity pro diváky. Gaceta UNAM v roce 2025 uvádí, že se dříve usilovalo o to, aby mexická lucha libre konkurovala americkému wrestlingu a japonskému zápasu, a že dnes má díky globalizaci světový význam.

Technika

Recenze knihy Heather Levi v časopise E.I.A.L. píše, že técnicos a rudos, kladní hrdinové a padouši, hrají přidělené role ve vysoce stylizované choreografii. Podle UnoTV rudos ohýbají či porušují pravidla triky zvanými mañas, například zakázaným chvatem martinete. Levi podle téže recenze rozlišuje tři zápasnické styly, řecko-římský, olympijský a volný. Gonzalez Camacho spojuje CMLL s páčením těsně u žíněnky, llaveo a ras de lona, a s leteckými prvky. Podle něj mexické promotérské firmy používají zápas na dva ze tří pádů, sázky masek a vlasů a počítání do 20 sekund mimo ring. Slavné zápasy rozhodovaly konkrétní chvaty. Expansión uvádí, že Santo porazil Black Shadowa 7. listopadu 1952 v Arena Coliseo ve třetím pádu dvěma topes a chvatem rana. Podle Ximeny Rojo vyhrál Blue Demon třetí pád nad Santem 25. září 1953 svou pákou estaca india.

Trénink

Podle recenze knihy Heather Levi v časopise E.I.A.L. jsou zápasníci trénovaní sportovci, a proto Levi tvrdí, že lucha libre je sport. Gaceta UNAM v září 2025 cituje magisterskou práci, podle níž by lucha libre měla být řazena mezi vrcholové sporty, protože luchadoři čelí zraněním bez zdravotního pojištění. Konkrétní cestu k zápasu popisuje Ximena Rojo v Revista de la Universidad de México na příkladu Blue Demona. Podle ní trénoval u Rolanda Very v Monterrey a zároveň pracoval jako trombonista, železničář a brzdař.

Stupně a postup

Předpis města Monterrey vyžaduje pro licenci profesionálního zápasníka zdravotní osvědčení lékařské služby komise a po splnění náležitostí technickou zkoušku. Mladším 16 let licenci nevydá a platí vždy do 31. prosince. Ringové jméno se podle předpisu nesmí opakovat ani být zaměnitelné a musí být uvedeno v průkazu. Role se během kariéry může změnit. Ximena Rojo uvádí, že Blue Demon debutoval v Arena México v roce 1948 jako rudo a po obhajobě Black Shadowa v roce 1952 ho publikum přijalo jako técnico. Podle Gacety UNAM ztráta masky nebo vlasů ukončuje anonymitu zápasníka a často i jeho kariéru. Předpis Monterrey ale dovoluje tomu, kdo masku prohrál v sázce, znovu se maskovat pod jiným jménem po čtyřech letech se souhlasem komise.

Soutěže

Předpis města Monterrey z roku 2009 stanoví, že každý zápas má nejvýše tři pády, každý bez časového limitu, a vítězí ten, kdo získá dva. Tak se jdou zápasy o titul, hlavní zápasy a semifinále, v předzápasech předpis dovoluje jeden pád nebo časový limit. Váhové kategorie sahají od mušší (52 kg) po těžkou (nad 97 kg). Rozhodčí smí diskvalifikovat za přímé škrcení, píchání do očí, údery do rozkroku nebo do týla a za martinete. V zápasech máscara contra máscara, cabellera contra máscara a cabellera contra cabellera podle předpisu nesmí padnout remíza a zápasí se další pád. Podle Gonzaleze Camacha se poražený musí odmaskovat, říct své jméno a roky v profesi a nejméně tři roky nesmí zápasit v masce. Expansión jmenuje slavné zápasy o masky, například El Solitario proti Ángelu Blancovi (1972) nebo Atlantis proti Villanovi III (17. 3. 2000). Podle anglické Wikipedie se nejrozšířenějším formátem staly trios, šestičlenné týmové zápasy.

Dnes

Dekret, kterým Mexico City prohlásilo lucha libre za nehmotné kulturní dědictví, vyšel v Gaceta Oficial 23. července 2018. Podle Gonzaleze Camacha začalo řízení v září 2017. Telemundo uvádí, že prohlášení podepsali José Ramón Amieva, Eduardo Vázquez a Roberto López El Fantasma, předseda Comisión de Lucha Libre Profesional, a v Zócalu ho slavilo asi 20 000 lidí. Gaceta UNAM v roce 2025 odhaduje, že v Mexiku existuje přes tisíc arén a sálů pro lucha libre a sté výročí se oslaví v roce 2033. Podle Gacety z roku 2018 většina zápasníků nemá smlouvy ani jistotu práce. Arena México podle Expansiónu patří CMLL a pojme asi 17 000 diváků, Chilango uvádí asi 12 000. Podle La Crónica de Hoy oznámila WWE ze skupiny TKO v dubnu 2025 převzetí AAA, zatímco CMLL má spojenectví s AEW. Anglická Wikipedie uvádí dokončení převzetí 1. srpna 2025.

Zajímavosti

Podle Chilanga Salvador Lutteroth částečně financoval stavbu Arena Coliseo výhrou 40 000 pesos v loterii na los číslo 4242. Při otevření Areny México v roce 1956 jí podle Chilanga a Expansiónu šel za kmotra Cantinflas. ClaroSports uvádí, že aréna hostila box na olympiádě 1968 pod jménem Arena 68. Gaceta UNAM uvádí, že maskovaný zápasník při prohře obvykle bere garantovanou gáži, zatímco vítěz dostane méně peněz, ale udrží si kariéru. Jako nejcennější masky jmenovala v roce 2018 L.A. Park, Psycho Clown, Pentagón Black a Carístico a jako nejcennější vlasy Rushovy. Masky se podle recenze v E.I.A.L. někdy dědí z otce na syna nebo příbuzného. Black Shadow se po prohře se Santem podle Expansiónu odmaskoval jako Alejandro Cruz Ortiz, Expansión zápas datuje do roku 1952, La Razón do roku 1953.

Časté otázky

Kdo založil lucha libre?

Zakladatele žánru jsme v pramenech nenašli. Salvador Lutteroth založil v roce 1933 promotérskou firmu Empresa Mexicana de Lucha Libre, zápas se ale podle Gacety UNAM v Mexiku předváděl už dříve ve stanech a divadlech.

Jak se vyhrává zápas v lucha libre?

Podle předpisu města Monterrey vítězí ten, kdo získá dva ze tří pádů, a každý pád je bez časového limitu. V předzápasech předpis dovoluje jeden pád nebo časový limit.

Co se stane, když luchador prohraje masku?

Podle Gonzaleze Camacha se musí odmaskovat, říct své jméno a roky v profesi a nejméně tři roky nesmí zápasit v masce. Předpis Monterrey mu se souhlasem komise dovoluje novou masku pod jiným jménem po čtyřech letech.

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.

Nippon KempoRough-and-tumble (Americký zápas bez pravidel)Nihon tai-jutsuZui quan (Opilá pěst)Kyokushin BudokaiYongmudo