Zápas (Wrestling)
Nejstarší sportovní forma boje beze zbraní — strhy, hody a kontrola soupeře na zemi, bez úderů.
Základní informace
ŘeckoCharakter a původ
Trénink
Pro koho
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
Katalogy a databáze pro Zápas (Wrestling)
O bojovém umění Zápas (Wrestling)
Zápas je nejrozšířenější bojová disciplína na světě a nejspíš i nejstarší. Vyobrazení zápasnických chvatů znají Mezopotámie i Egypt tři tisíce let před naším letopočtem a v podstatě každá kultura má vlastní podobu — od senegalského laambu přes mongolský bökh po islandskou glímu. Tento záznam je zastřešující: konkrétní styly jsou vedené jako samostatné podstyly. Společná je definice: cílem je dostat soupeře k zemi a udržet ho tam, bez úderů. Rozdíly jsou v tom, co se smí chytat a co znamená vítězství. Volný styl povoluje úchopy za nohy, řecko-římský jen nad pás, opaskové zápasy (kurash, köräş, alysh) drží soupeře jen za pás, a v mnoha lidových stylech znamená prohru už jakýkoli dotyk země. Sportovní zápas je jedním z původních olympijských sportů novodobých her; řecko-římský je na programu od roku 1896, volný styl od 1904, ženy od 2004. Rozhoduje se na body za technické akce nebo předčasně na lopatky. Zápas je fyzicky nejnáročnější způsob, jak se naučit kontrolovat druhého člověka, a je základem, na kterém stojí úspěch v MMA — schopnost určit, kde se zápas odehraje, je v kleci často důležitější než údery. Zátěž na krk, ramena a kolena je ale vysoká a v tréninku se s ní musí počítat.
Styly a větve
Olympijský zápas, ve kterém se smí útočit jen na horní část těla; nohy jsou zcela mimo hru. Přes název je to moderní disciplína z Francie 19. století.
Olympijský zápas, který na rozdíl od řecko-římského povoluje chvaty na nohy. Na programu je od roku 1904, ženská soutěž přibyla v roce 2004.
Britský zápas se submisemi, zrozený v lancashirských továrnách 19. století. Plný název catch-as-catch-can shrnuje podstatu: povolen je jakýkoli úchop.
Švýcarský národní zápas na kruhu z pilin. Soupeři se drží krátkých plátěných kalhot; vítěz největší slavnosti dostává jako cenu býka.
Korejský tradiční zápas, jehož určujícím prvkem je pás satba kolem pasu a stehna. Oba zápasníci ho drží po celý zápas, takže se nezačíná hledáním úchopu.
Mongolský národní zápas a jedna ze tří mužných her svátku Naadam. Turnaj se koná pod otevřeným nebem na trávě a účastní se ho stovky zápasníků najednou.
Tradiční zápas indického subkontinentu, cvičený v achárách na hliněné ploše. Vznikl splynutím domácího malla-juddha s perskou tradicí varzeš-e pahlavání.
Středoasijský zápas v kabátci, doma v Uzbekistánu. Bojuje se výhradně ve stoje, bez pák a škrcení; rozhodčí povely zůstaly v uzbečtině.
Islandský zápas na kožených úchopech a národní sport. Zápasí se vzpřímeně a v neustálém otáčení; hod se získává načasováním.
Bretaňský zápas ve stoje v plátěné haleně roched. Vítězí okamžitě ten, po jehož hodu soupeř dopadne současně na obě lopatky; zápasu předchází přísaha ar chal.
Kanárský zápas v písečném kruhu terrero, soutěžený v družstvech. Pád znamená dotek písku čímkoli kromě chodidel; moderní pravidla byla sepsána už roku 1872.
Srílanský zápas tvořící úchopovou složku angampory. Britové cvičení bojových umění na Cejlonu roku 1817 zakázali, takže velká část tradice se ztratila.
Irský zápas s pevným úchopem za límec a loket, který se nesmí pustit. Omezení odebírá výhodu těžšímu a rozhoduje práce nohou a načasování.
Alpský lidový zápas na trávě. Chytá se za plátěné kalhoty, nezápasí se ve váhových kategoriích a vítěz získává titul hogmoar.
Okinawský lidový zápas bez úderů, dnes prakticky vymřelý. Funakoši mu věnoval kapitolu — cvičil ho jako chlapec stejně často jako karate.
Anglický lidový zápas z Cumbrie. Úchop se drží od začátku do konce, takže odpadá boj o úchop a rozhoduje čistá práce boků a rovnováhy.
Kyrgyzský opaskový zápas. Úchop za opasek se nesmí pustit, čímž odpadá boj o úchop a zbývá jen mechanika hodu a rovnováha.
Zápas horního Xingu vedený z kleku. Jeho hlavním rámcem je pohřební slavnost kuarup, kde se měří nejen jednotlivci, ale i vesnice mezi sebou.
Tuvinský zápas ze Sibiře. Prohrává, kdo se země dotkne čímkoli nad kolenem — a zápasník před soubojem i po něm tančí let orla.
Kambodžský tradiční zápas na tři kola, s uvítacím tancem a hudbou bubnů; doložen na reliéfech Angkoru.
Arménský tradiční zápas, jehož každý souboj začíná tancem; osmiminutová utkání, varianty lorijská a širacká.
Zápas Mizů z indického Mizoramu, v němž se nesmí pokrčit kolena; vyhrává ten, kdo soupeře zvedne nad zem.
Tradiční zápasnický styl burjatského lidu na Sibiři u jezera Bajkal.
Tradiční gruzínský národní zápas v chokha oděvu s doprovodem hudby.
Tradiční lidový zápasnický sport horských pastevců z ostrova Korsika.
Tradiční australský aboriginský zápas kombinující tanec klokana a strhy.
Cornwallský národní zápas v plátěných kabátcích; vítězí pád zvaný back a boj na zemi se vůbec nepřipouští.
Tradiční zápasnický rituál iniciace mladých mužů v Togu.
Tradiční karibsko-středoamerický lidový zápasnický sport černošsko-karibského národa Garifuna.
Tradiční turkmenský opaskový zápas prováděný v národních pláštích a na trávníku.
Tradiční ázerbájdžánský lidový zápas doprovázený bubny a lidovým tancem.
Tradiční národní opaskový a oděvní zápas Kurdů provozovaný při jarních slavnostech Newroz.
Soubor inuitských silových a úpolových her od Grónska po Aljašku. Sloužily přípravě lovců a dnes se pořádají na Arktických zimních hrách.
Tradiční středoasijský opaskový zápas karakalpackého národa u Aralského jezera.
Turecký lidový zápas na trávě, druhý uznaný styl vedle olejového. Zásadní rozdíl: olejovat tělo ani oděv se nesmí. Zápasí se v plátěných kalhotách.
Tradiční opaskový lidový zápasnický sport kmene Tenyimi z indického Nágálandu.
Tradiční opaskový zápas Tatarské republiky a turkických národů Ruské federace.
Senegalský národní sport ve dvou podobách: čistý zápas a zápas s údery. Vítězí ten, kdo soupeře položí na záda, bok nebo obě ruce.
Tradiční lidový zápasnický sport provozovaný na písečných plážích v povodí řeky Kongo.
Tradiční jihosardinský opaskový zápas provozovaný na slavnostech sklizně.
Tradiční španělský zápas z provincie León v koženém opasku.
Tradiční lidový zápasnický styl z horských údolí Kantábrie v severním Španělsku.
Tradiční afro-portugalský lidový zápasnický sport z Kapverdských ostrovů prováděný v dřepu.
Tradiční keltsko-galicijský lidový zápas v severozápadním Španělsku.
Tradiční brazilský domorodý zápasnický styl v bahně pocházející z ostrova Marajó v Amazonii.
Historická francouzská lidová forma zápasu s úchopy za opasek a oděv v 19. století.
Sjednocený západoafrický tradiční zápasnický sport pořádaný pod záštitou společenství ECOWAS.
Tradiční venkovský senegalský zápas v písku bez úderů pěstí prováděný v noci.
Tradiční rituální zápas nigerijského kmene Igbo slavný z románu Chinua Achebeho.
Lidový zápas Meiteiů z indického Manipuru: chytá se za pás ningri, vyhrává ten, kdo soupeře položí na zem.
Tradiční myanmarský (barmský) zápasnický systém zaměřený na strhy a páky na zemi.
Obřadní zápas národů Nuba v súdánském pohoří Núba. Zápasí se po sklizni, bez úderů, s cílem položit soupeře na zem.
Zápasnická disciplína United World Wrestling na písku. Zápasí se vestoje v kruhu o průměru sedmi metrů, tři minuty bez přestávky.
Tradiční kazašský národní zápas v bundě s krátkým rukávem a opasku.
Tradiční lidový zápasnický sport domorodého národa Raramuri z mexických kaňonů Sierra Madre.
Tradiční sardinský lidový zápas v uchopení za paže a záda.
Alpská varianta tradičního švýcarského zápasu probíhající na pilinách.
Tradiční lidový zápasnický sport ze skotské Vysočiny s pevným obouručním úchopem za záda.
Tradiční moldavský národní zápas prováděný na travnatých slavnostech.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.