Liu-che pa-fa (Šest harmonií a osm metod)
六合八法拳Vnitřní čínský styl zvaný „vodní box". Původ tradice klade do doby Sung, doložená historie ale začíná až u Wu I-chueje ve 20. století.
Základní informace
ČínaCharakter a původ
Trénink
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
O bojovém umění Liu-che pa-fa (Šest harmonií a osm metod)
Liu-che pa-fa, „šest harmonií a osm metod", je vnitřní čínský styl, kterému se pro plynulost pohybu přezdívá vodní box. Řadí se vedle tchaj-ťi, sin-i a pa-kua, ale je z nich zdaleka nejméně rozšířený. U původu je potřeba oddělit dvě roviny. Tradice připisuje vznik taoistickému mudrci Čchen Tuanovi z doby Sung, spojenému s klášterem na hoře Chua v provincii Šen-si, a vede odtud rodokmen přes další jména. Doklad k tomu ale chybí — prameny samy tuto linii označují za nepodloženou a katalog proto neuvádí ani zakladatele, ani rok. Doložená historie stylu začíná až ve 20. století a má konkrétní jméno: Wu I-chuej (1887–1958). Byl to on, kdo liu-che pa-fa jako první vyučoval veřejně. Sám se učil u Jen Kuo-singa a Čchen Kuang-tiho, k oběma nastoupil roku 1901, a u Čchen Che-lua. Roku 1932 učil v šanghajském sdružení mládeže, roku 1936 se stal vedoucím výuky Ústřední akademie bojových umění a po válce učil dál v Šanghaji — naposledy doloženo roku 1951 v klubu odborů tamní elektrárny. O jeho pověsti mezi soudobými mistry vypovídá jedna epizoda: Wang Siang-čaj, tvůrce i-čchüanu, k němu poslal čtyři své žáky, kteří vešli ve známost jako „čtyři diamantoví bojovníci".
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.