Tensho

Základní informace

O katě

Tensho patří spolu se Sanchinem mezi kata heishu, jak je nazývá goju.co.uk, a podle anglické Wikipedie je jeho měkčím protějškem: spojuje dynamické napětí s hlubokým dechem a plynulými pohyby otevřených rukou. Shukokai World v ní vidí čtyři pohyby rukou do kříže – nahoru, dolů, doprava a doleva –, při nichž ukazovák slouží jako osa otáčení. Dojo Kodokan Boston popisuje stavbu katy takto: první tři přímé rány a závěrečné morote nukite s mawashi uke v postoji sanchin dachi pocházejí ze Sanchinu. Kruhový kryt mawashi uke, v Goju-ryu častý, je v Tensho rozložen na jednotlivé části – nejprve kake uke, potom soto uke a nakonec horní rána dlaní. Jaap Kooman ve svém rozpisu Kyokushinské verze čísluje 21 kroků a kiai v nich neuvádí. Technický řád IKO, jak ho zveřejňuje IKO Nederland, řadí Tensho do zkoušky na hnědý pás (2. a 1. kyu). V soutěžním seznamu WUKF z roku 2024 stojí mezi katami sentei pro Kyokushin a mezi katami tokui stylů Sankukai a Nanbudo.

Kata v jednotlivých stylech

Význam názvu

Jméno tvoří znaky 転 (otáčet se) a 掌 (dlaň). Anglická Wikipedie ho překládá jako otáčející se ruce nebo otáčející se dlaně. Yamada Haruyoshi, jak ho cituje Shukokai World, jméno vykládá jako plynoucí ruce. Podle goju.co.uk dal Chojun Miyagi katě přezdívku Malé nebe.

Autor a historie

Jaap Kooman píše, že Chojun Miyagi katu rozvíjel po návratu z Číny v roce 1916 a v roce 1921 ji vytvořil jako měkčí Sanchin; stejný rok uvádí anglická Wikipedie. Podle Wikipedie Miyagi při své druhé cestě do Číny viděl Rokkishu – soubor cvičení rukou založený na otáčení předloktí a zápěstí, nikoli formální katu – a upravil ho do podoby Tensho. Shukokai World Rokkishu popisuje jako cvičení ve dvojici ze šanghajského sdružení Jing Wu, které Miyagi předělal na formu pro jednoho cvičence. Dojo Kodokan Boston uvádí, že v linii To'on-ryu se Rokkishu dochovalo jako samostatná sestava, kterou Higashionna předal Kyodovi, a že odpovídá čtyřem pohybům Tensho: koken nahoru, shuto dolů, koken ven a dlaň dovnitř. Wikipedie zmiňuje i jiné výklady: podle části pramenů vznikla kata z pohybů Hakutsuru, podle jiného rozboru z Kakuha kata, kterou Higashionna učil a která v Goju-ryu už chybí.

Rozdíly mezi styly

Masutatsu Oyama měl podle Jaapa Koomana Tensho mezi oblíbenými katami a díky své průpravě v Goju-ryu ji zařadil do osnov Kyokushinu jako jižní katu; karatephilosophy.com uvádí, že ji považoval za nejdůležitější ze všech kat. V Kyokushinu se podle téhož webu cvičí s dechem ibuki, tedy s hlubokým dýcháním pod napětím po celou dobu katy. Goju.co.uk naopak pro Goju-ryu píše, že dech v Tensho je měkký a vnitřní, ne tvrdý a vnější jako v Sanchinu. Shukokai World srovnává čínskou a japonskou podobu: čínská verze pracuje s dechem jen málo a pohyby jsou rychlé, japonská má hluboký dech a pohyby pomalejší.

Soutěžní zařazení

• Sportovní karate (WKF) — Oficiální seznam kat · platí od 1. 1. 2026 ↗
• WUKF (Světová unie federací karatedo) – Kyokushin — Sentei (výběrová) · platí od 26. 4. 2024 ↗
• WUKF (Světová unie federací karatedo) – Nanbudo — Tokui (volitelná) · platí od 26. 4. 2024 ↗
• WUKF (Světová unie federací karatedo) – Sankukai — Tokui (volitelná) · platí od 26. 4. 2024 ↗

Techniky v katě