Seishan

Základní informace

O katě

Hironori Otsuka ve své knize z roku 1977 podle anglické Wikipedie vyhlásil jen devět oficiálních kat Wado-ryu a Seishan je jednou z nich. Průvodce England Karate-Do Wado-Kai (EKW) ji podle Shinga Ohgamiho považuje za přímé dědictví Seishan Gichina Funakoshiho. Ten ji podle Wikipedie v Shotokanu přejmenoval na Hangetsu; karatekata.de mezi oběma podobami nevidí skoro žádný rozdíl kromě provedení, ve Wado-ryu se víc pasáží cvičí pomaleji. Otsukův výklad, který EKW přebírá z anglického překladu jeho knihy z roku 1971, dělí katu na dvě části. Prvních šestnáct pohybů je základních a slouží k ovládání těla: cvičí se tiše, se silou rozloženou do celého těla. Od sedmnáctého pohybu má být každá technika rychlá a hlavní postoj tate seishan dachi se obměňuje; přibude shiko dachi, boční krok chidori ashi, kop yoko geri a kop mikazuki geri do vlastní dlaně. EKW počítá 35 pohybů s jediným kiai, a to u gyaku zuki ve 33. pohybu. Otsuka s Yoshiakim Ajarim zařadil Seishan v roce 1965 do prvního dílu filmového záznamu Wado-ryu. Na seznamu WUKF z roku 2024 je Seishan u Wado-ryu katou tokui.

Kata v jednotlivých stylech

Význam názvu

Znaky 十三 znamenají třináct. Anglická Wikipedie upozorňuje, že výklady jako třináct rukou, pěstí nebo kroků nemají historický základ; článek o Wado-ryu přesto jméno překládá jako „13 rukou“ a spojuje ho s čínským bojovníkem, který žil kolem roku 1700 u Shuri. Fightingarts.com označuje tuto teorii o mistru jménem Seishan za nepodložený mýtus. Shingo Ohgami (v průvodci EKW) porovnává výslovnost čísla 13 v čínských nářečích a jako nejbližší uvádí fuťienské „sei-san“; tvar Seishan pokládá za jeho okinawskou výslovnost. Podle výzkumu Akia Kinja, který Ohgami cituje, je třináctka silné číslo ve fuťienském boxu bílého jeřába.

Autor a historie

Nejstarší doklad katy uvádí průvodce EKW i fightingarts.com: Seisho Aragaki ji v roce 1867 předvedl na uvítání posledního čínského poselstva sapposhi. Hiroshi Kinjo podle fightingarts.com nenašel doklad, že by se Seisan předávala v šurijských liniích Sokona Matsumury a Anka Itosua. Ohgami k tomu dodává, že Funakoshi se učil u Asata Anka a Itosua Anka, ale žádný dokument neuvádí, že by Itosu Seishan učil; podobu, kterou ukazoval Funakoshi, mohl upravit Itosu z Matsumurovy verze, nebo sám Funakoshi. Při velké ukázce Butokukai v Kyotu v roce 1940 registroval Wado-ryu katu Seishan, Shotokan Hangetsu, Goju-ryu Seisan a Shito-ryu obě jména, Seishan i Seisan.

Rozdíly mezi styly

Ohgami třídí podoby katy do čtyř typů. Typ Naha-te (Goju-ryu, Shito-ryu) drží při ráně pěstí druhou ruku v krytu soto uke, začíná pravou nohou a končí krytem mawashi uke; Ryuei-ryu je mu blízko, ale začíná levou. Typ Uechi se cvičí hlavně otevřenou rukou. Typ Matsumura končí dolů vedenou dlaní shotei a patří k němu i Seisan Isshin-ryu. Wado Seishan řadí k typu Funakoshi: levé soto uke a pravý přímý s odtaženou levou rukou, v obouručních pohybech přední ruka gedan barai a zadní soto uke, což jinde nenajdeme, a na konci dva kryty dlaněmi. Anglická Wikipedie dodává, že Shito-ryu má vlastní verzi blízkou Sanchin.

Bunkai – aplikace

Otsuka podle průvodce EKW vykládá dvojici age uraken a otoshi uraken jako obranu proti dvěma soupeřům: hřbetem pěsti udeřit zespodu do nosu soupeře vpředu, obrátit se do shimata dachi a stejnou pěstí srazit kopající nohu soupeře za zády. Závěrečný dvojitý shotei je podle něj obrana proti kopu: přitažením levé nohy a stočením boků doprava cvičenec uhne a spodními částmi dlaní zastaví kopající chodidlo. Dvojí ipponken v osmém pohybu míří na podbřišek.

Soutěžní zařazení

• Sportovní karate (WKF) — Oficiální seznam kat · platí od 1. 1. 2026 ↗
• WUKF (Světová unie federací karatedo) – Wado-ryu — Tokui (volitelná) · platí od 26. 4. 2024 ↗

Příbuzné katy

• Varianty: Matsumura no Seisan
• Varianta katy: Seisan (Goju-ryu)
• Varianty: Hangetsu