Sanchin

Základní informace

O katě

Sanchin je kata, podle které dostal jméno postoj sanchin dachi, a celá se v něm také cvičí. Pohyby jsou pomalé, svaly napjaté a každá technika je sladěná s dechem. Anglická Wikipedie popisuje její smysl tak, že má zpevnit svaly a kosti, aby cvičenec snesl rány soupeře, a zároveň vštípit mechaniku rány vedené ze stabilní základny. V Goju-ryu je Sanchin základem všech ostatních kat a spolu s Tensho tvoří dvojici: Sanchin představuje tvrdou složku go, Tensho měkkou ju. Chojun Miyagi podle Wikipedie nové žáky často tři až pět let připravoval, než je Sanchin naučil, a ti, kdo vydrželi, pak dva až tři roky cvičili téměř jen ji. Z jeho kontrol postoje odcházeli s modřinami. Součástí tréninku je shime: učitel během katy prověřuje postoj a napětí, od tvrdých ran po pomalé tlaky a tahy, proti kterým musí cvičenec pozici udržet. Jaap Kooman pro Kyokushin doporučuje bít otevřenou uvolněnou dlaní a na nohou mířit doprostřed stehen a lýtek, mimo klouby. Podle jeho popisu kyokushinské verze trvá každý dechový rytmus ibuki nogare v duchu čtyři doby a končí jednou dobou.

Kata v jednotlivých stylech

Význam názvu

Znaky 三 (tři) a 戦 (válka, bitva, zápas) dávají doslovný význam „tři bitvy“; jméno se píše i 三戰, 三進 nebo 参戦. Obvyklý výklad mluví o boji za sjednocení těla, mysli a ducha. Jaap Kooman ho rozvádí: tělem myslí dech, střídání napětí a uvolnění, postoj a rovnováhu, myslí soustředění a snášení kontroly shime, duchem souhru obou. Houstonkarate.org uvádí čínskou trojici Shen (duch), Shin (mysl) a Li (tělo) a zmiňuje i jiný výklad, podle kterého jméno odkazuje ke „třem ohništím“ těla z tradiční čínské medicíny.

Autor a historie

Anglická Wikipedie označuje Sanchin za katu zjevně jihočínského, fuťienského původu; je jádrem okinawských stylů Uechi-ryu a Goju-ryu i čínských škol fuťienského Bílého jeřába a Pěti předků. Na Okinawu ji podle Jaapa Koomana přinesl Kanryo Higaonna. Houstonkarate.org píše, že se ji Higaonna naučil od mistra RuRuKo s otevřenými dlaněmi a s menším důrazem na svalové napětí. Kdo otevřené dlaně nahradil pěstmi, se v pramenech liší. Houstonkarate.org a novozélandská Jundokan to připisují samotnému Higaonnovi v období Meiji, Kooman jeho žákovi Chojunu Miyagimu, který podle něj změnil i dech na přímější. Wikipedie uvádí, že Higaonnovu verzi upravil na pěsti Miyagiho spolužák Juhatsu Kyoda, zakladatel Toon-ryu, a Miyagi ji převzal. Do roku 1948 byla Sanchin první katou, kterou se žáci Goju-ryu učili; pak Miyagi začal ve svém dojo soustavně učit Gekisai. Do Kyokushinu se dostala díky tomu, že Masutatsu Oyama prošel Goju-ryu u So Nei-chua a Gogena Yamaguchiho.

Rozdíly mezi styly

Goju-ryu cvičí dvě Sanchin: Miyagiho (dai ichi) a Higaonnovu (dai ni). Podle eastwindbudo.org mají tytéž pohyby, první je kratší a bez otoček a učí se začátečníci, druhá s otočkami patří hnědým a černým pásům. Novozélandská Jundokan řadí Sanchin mezi základní kata (kihongata), zatímco houstonkarate.org ji spolu s Tensho počítá mezi dvě kata heishu. Kyokushinská verze podle Koomanova popisu obsahuje dvě otočky o 180 stupňů proti směru hodinových ručiček a třikrát morote yonhon nukite. O Shito-ryu píše Traditional Japanese Karate Network, že Kenwa Mabuni cvičil verzi s rovnými zády a otevřeným hrudníkem a že se v tomto stylu podle učitele cvičí obě varianty držení těla. Uechi-ryu dodnes bodá otevřenou rukou nukite, zatímco Goju-ryu a Chito-ryu používají pěst.

Soutěžní zařazení

• Sportovní karate (WKF) — Oficiální seznam kat · platí od 1. 1. 2026 ↗
• WUKF (Světová unie federací karatedo) – Kyokushin — Sentei (výběrová) · platí od 26. 4. 2024 ↗
• WUKF (Světová unie federací karatedo) – Sankukai — Tokui (volitelná) · platí od 26. 4. 2024 ↗

Ve zkušebních řádech

• Řád IKO (tradiční honbu): 7. Kyu – Modrý pásek s černým pruhem

Techniky v katě

Příbuzné katy

• Varianty: Sanchin Uechi-ryu