Hamahiga no Tonfa

Základní informace

O katě

Hamahiga no Tonfa je kata pro dvojici tonf, krátkých holí s kolmou rukojetí. V linii Taira Shinkena ji japonská Wikipedie uvádí jako jednu ze dvou tonfových kat, vedle Yara Gua no Tonfa. Okinawský svaz pro tradiční karate ODKS ji vede pod okinawským čtením Hamahija nu Tonfa. Ze stejného ostrova nese jméno i kata Hamahiga no Sai; jde o jinou formu pro jinou zbraň a oficiální seznam kobudo kat WUKF řadí každou do sloupce její zbraně. Podle stránky německého dojo kcdw.de, která přebírá počítání Inoue Motokatsua, má kata 142 technik; jiné počítání se nám nepodařilo najít. Tentýž pramen ji považuje za reprezentativní ukázku technik ostrova Hamahiga a upozorňuje, že dnešní podoba nese rysy Shorei-ryu z okruhu Naha-te, což podle něj může ukazovat na vliv tohoto směru. Protože je kata na oficiálním seznamu WUKF, lze ji cvičit na soutěžích kobudo této federace. Dojo Ryuseikai v Urayasu, které učí Uechi-ryu a Ryukyu kobudo, uvádí na stránce tonfových kat jen Hamahiga no Tonfa a výuku tonfy vyhrazuje nositelům danu.

Kata v jednotlivých stylech

Význam názvu

Jméno odkazuje k ostrovu Hamahiga (浜比嘉島, okinawsky Bamahija-shima) v souostroví Yokatsu u poloostrova Katsuren, který dnes spravuje město Uruma. Podle anglické Wikipedie na něm leží dvě vesnice, Hama na severu a Higa na jihu. Německá Wikipedie jménem Hama Higa (浜比嘉) označuje i muže z tohoto ostrova, jemuž katu připisuje.

Autor a historie

Německá Wikipedie, opřená o knihy Richarda Kima, připisuje katu Hama Higovi (1663–1738) spolu s kon, sai a kama téhož jména. Stránka kcdw.de se naopak domnívá, že dnešní kata ostrova vznikly ze staršího systému Matsu Higy spojeného s místními tradicemi. Tento rozpor se nám nepodařilo rozhodnout. Do 20. století katu přenesl Taira Shinken. Od roku 1929 studoval kobudo u Yabiku Modena, od něhož se podle kcdw.de učil i tonfu, a v roce 1955 založil spolek Ryukyu Kobudo Hozon Shinkokai. Ten podle Victora Smithe uchovává film, na kterém Taira katu cvičí.

Rozdíly mezi styly

Shimabuku Tatsuo se katu naučil od Tairy. Podle Andyho Sloana, jehož komentář otiskl Victor Smith, z ní pro Isshin-ryu vytvořil vlastní zkrácenou verzi: ponechal charakteristické pohyby, u některých sekvencí obrátil pořadí a vypustil, co považoval za zbytečné. Byla to jediná tonfová kata stylu, a tak jí říkal prostě tuifa. Jméno Chiefa, v dojo Wright's Karate Chei fa, vzniklo podle Sloana chybným zápisem na cedulkách k filmu z roku 1966. Zkrácenou podobu ukazuje i tento film a Smithova škola Bushi no Te Isshinryu ji cvičí pod jménem Chia Fa. Vazbu na Matayoshi Kobudo jsme v pramenech nenašli: anglická Wikipedie uvádí u tonfy této školy jen Matayoshi no Tunkuwa Dai Ichi a Dai Ni.

Soutěžní zařazení

• WUKF (Světová unie federací karatedo) – Okinawské Kobudo — Oficiální seznam kat ↗