Halapartna
Další názvy: hallenbarte, helmbarte
Tyčová zbraň o délce 2–2,5 m se sekerou, bodcem a zadním hákem na strhávání jezdců; hlavní zbraň raných Švýcarů, dnes obřadní zbraň Švýcarské gardy.
Základní informace
O zbrani
Halapartna je tyčová zbraň, jejíž jméno vzniklo ze středohornoněmeckého halm, násada, a barte, bojová sekera. Poprvé ji jako hallenbarte zmiňuje německý básník 13. století Konrad z Würzburgu. Ve 14. a na počátku 15. století byla hlavní zbraní raných švýcarských vojsk. Hlavici tvoří čepel sekery zakončená bodcem, na zadní straně sekery může být hák nebo trn. Celá zbraň měřila obvykle 2 až 2,5 metru. Hákem naproti sekeře se dal jezdec strhnout k zemi a halapartníci chránili mušketýry před nenadálým útokem jízdy. Halapartnou zabil švýcarský sedlák v bitvě u Nancy burgundského vévodu Karla Smělého a podle výzkumu pozůstatků rozťala halapartna lebku anglického krále Richarda III. u Bosworthu roku 1485. V 17. století ji v rotě nosili už jen dva seržanti a stávala se spíš odznakem hodnosti. Joachim Meyer zařadil boj s halapartnou do páté části své příručky Gründtliche Beschreibung der Kunst des Fechtens (Štrasburk 1570); podle ní se s halapartnou cvičí v historickém evropském šermu. Jako zbraň dvorních stráží přežila halapartna staletí. Dodnes je obřadní zbraní Švýcarské gardy ve Vatikánu a roty Alabarderos španělské královské gardy.
Části zbraně
- Hák