Tessenjutsu (Boj železným vějířem)
鉄扇術Japonský boj železným vějířem tessen, ochrannou zbraní bushi v období Edo. Není to škola, ale dovednost, o níž jsme našli jen málo spolehlivých pramenů.
Základní informace
JaponskoCharakter a původ
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
O bojovém umění Tessenjutsu (Boj železným vějířem)
Tessenjutsu není škola, ale dovednost: boj s vějířem tessen. Slovníky Daijisen a Nikkoku definují tessen jako vějíř s železnými žebry, případně železný předmět ve tvaru složeného vějíře, a encyklopedie Nipponica ho popisuje jako ochrannou zbraň bushi v novověku, která zároveň sloužila jako vějíř. Samotný termín tessenjutsu žádná z těchto encyklopedií jako heslo nemá a Green ho ve své encyklopedii bojových umění zmiňuje jen v jedné glose jako bojové použití železného vějíře. O stáří zbraně se prameny rozcházejí. Podle Nipponicy byl tessen pravděpodobně vymyšlen až v novověku jako zbraň pohodlná k nošení a zároveň důstojná, v literatuře středověku se neobjevuje a staré památky nejsou potvrzeny. Britannica naproti tomu uvádí, že od období Sengoku se žebra válečného vějíře gunsen začala dělat z kovaného železa pro vojenské použití a sebeobranu a že v období Edo ho bushi používali hlavně k sebeobraně. Gunsen je podle Daijisenu jiný předmět: vějíř, kterým velitel ve vojenském táboře velel. Jako součást osnovy staré školy jsme tessenjutsu našli jen u Takenouchi-ryu v průvodci koryu.com, Nihon Kobudo Kyokai ho ve své osnově této školy neuvádí a žádná škola s tessenem v názvu není členem Nihon Kobudo Kyokai ani Nihon Kobudo Shinkokai. Knihy o tessenjutsu vydali Hatsumi Masaaki v roce 1983 a Mizukoshi Hiro v roce 1997.
Historie
Vějíř nosili bushi podle Nipponicy stále kvůli důstojnému vzezření a jedna vojenská kronika podle ní zaznamenává souboj zvaný ogikiri, při němž se s vějířem zacházelo jako s mečem. Železný vějíř tessen byl podle Nipponicy pravděpodobně vymyšlen až v novověku jako zbraň pohodlná k nošení a zároveň důstojná, v literatuře středověku a dřívějších dob se neobjevuje a staré památky nejsou potvrzeny. Britannica naproti tomu klade začátek do období Sengoku, kdy se žebra válečného vějíře začala dělat z kovaného železa pro vojenské použití a sebeobranu, a uvádí, že v období Edo ho bushi používali hlavně k sebeobraně. Slovník Nikkoku dokládá slovo tessen poprvé v haikai ze sbírky z roku 1808. Anglická Wikipedie připomíná legendy, podle nichž Minamoto no Yoshitsune odrážel železným vějířem údery Benkeiova kopí a Takeda Shingen vějířem odrazil útok Uesugi Kenshina u Kawanakajimy, a sama dodává, že u Shingena není jasné, jaký vějíř to byl.
Čím se liší
Tessen není gunsen. Gunsen byl podle Daijisenu vějíř velitele k velení ve vojenském táboře a podle Nipponicy je jeho nejstarším dokladem zápis o vojevůdci rodu Minamoto s vějířem se sluncem v povstání Heiji roku 1159, zatímco tessen je podle Daijisenu a Nipponicy osobní ochranná zbraň bushi v novověku. Se zatýkáním ani s úřadem tessen žádný z pramenů nespojuje: encyklopedie mluví jen o sebeobraně.
Technika
Daijisen a Nikkoku rozlišují dva druhy tessenu: vějíř s žebry z železa a železný předmět ve tvaru složeného vějíře. Britannica dělí tessen podle rozsahu železa na vějíře s železnými jen krajními žebry, s železem i ve středních žebrech a zcela železné ve tvaru zavřeného vějíře. Válečný vějíř gunsen je podle Daijisenu jiný předmět: vějíř, kterým velitel ve vojenském táboře velel, obvykle s černě lakovanou kostrou a se sluncem, měsícem a hvězdami na papíru. Podle Nipponicy měl gunsen podle středověkého spisu délku jeden shaku a dva sun, tedy asi 36 centimetrů. Japonská Wikipedie uvádí, že tessen slouží i jako cvičná pomůcka a cvičný kus se nazývá tenarashi tessen.
Trénink
Samostatnou školu tessenjutsu jsme v seznamech Nihon Kobudo Kyokai, Nihon Kobudo Shinkokai ani koryu.com nenašli. Průvodce koryu.com ho uvádí u Takenouchi-ryu vedle jujutsu, hole, meče, iai, vázání provazem a naginaty, Nihon Kobudo Kyokai ho však v osnově této školy nejmenuje. Anglická Wikipedie uvádí podle Mola, že výcvik s tessenem zařadila Yagyu Shinkage-ryu, průvodce koryu.com u této školy tessen neuvádí. Knihu o hanbo, jitte a tessenu vydal Hatsumi Masaaki roku 1983 a knihu o tessenjutsu Mizukoshi Hiro roku 1997.
Dnes
Žádná škola s tessenem v názvu není členem Nihon Kobudo Kyokai ani Nihon Kobudo Shinkokai a v osnovách škol, které Nihon Kobudo Kyokai popisuje, se tessen nevyskytuje. Z průvodců koryu.com ho uvádí jen Takenouchi-ryu. Anglická Wikipedie tvrdí, že tessenjutsu dodnes pěstuje několik znalců v Japonsku, pramen k tomu neuvádí.
Zajímavosti
Studie v japonském odborném časopise o dějinách sportu z roku 2022 uvádí, že v rolnických zápasech v okolí Chichibu před povstáním roku 1884 se objevovala i dvojice tessen a házecí provaz. Anglická Wikipedie podle Rattiho a Westbrooka vypráví, že Araki Murashige si při návštěvě u Ody Nobunagy údajně zachránil život tím, že vložil tessen do drážky podlahy a zabránil tak zavření posuvných dveří na svůj krk. Green cituje tytéž autory, podle nichž se s prodlouženou zbraní vajara v kenpu zacházelo podle zásad kenjutsu a tessenjutsu.
Časté otázky
Co je tessen?
Vějíř s železnými žebry, případně železný předmět ve tvaru složeného vějíře. Podle Nipponicy byl v novověku ochrannou zbraní bushi, která zároveň sloužila jako vějíř.
Je tessenjutsu samostatná škola?
Ne. Je to dovednost, kterou některé staré školy učily vedle jiných zbraní. Průvodce koryu.com ji uvádí u Takenouchi-ryu, žádná škola s tessenem v názvu není členem Nihon Kobudo Kyokai ani Shinkokai.
Jak se liší tessen od gunsenu?
Gunsen byl podle Daijisenu vějíř, kterým velitel velel ve vojenském táboře. Tessen je osobní ochranná zbraň, podle Britannicy vznikl tak, že se žebra válečného vějíře začala dělat ze železa.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.