SCARS (Special Combat Aggressive Reactionary System)

Základní informace

Zakladatel

Jerry Peterson

Země původuSpojené státy

RegionSeverní Amerika

Hlavní zaměřeníKombinované

Charakter a původ

Organizace a soutěže

Z čeho se styl skládá

Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.

Katalogy a databáze pro SCARS (Special Combat Aggressive Reactionary System)

O bojovém umění SCARS (Special Combat Aggressive Reactionary System)

SCARS (Special Combat Aggressive Reactionary System) je americký systém boje zblízka, který vytvořil Jerry L. Peterson. Časopis Forbes (2001) ho popisuje jako veterána armádní 173. výsadkové jednotky z Vietnamu, který po službě studoval různá bojová umění, sestavil vlastní styl podle válečné zkušenosti a v polovině osmdesátých let otevřel v San Diegu studio kung-fu a karate. Systém podle Forbesu místo tradiční sebeobrany staví na preventivním útoku. Učí sérii útočných manévrů a využívá předvídatelné mimovolní reakce soupeře. Podle reportáže webu Fighting Arts a podle Wikipedie nepoužívá žádné kryty a skládá se jen z ukončujících úderů. Dopis velitele jednotky Naval Special Warfare z roku 1994, jehož sken zveřejňuje web SCARS, uvádí, že systém byl do komunity speciálních sil námořnictva zaveden v roce 1989 a zařazen do první fáze výcviku BUD/S. Výcviková příručka pro instruktory od Naval Special Warfare Center pochází z dubna 1994. Wikipedie s odkazem na dokument z dubna 1998 uvádí, že kurz byl tehdy zrušen, web SCARS naopak tvrdí, že systém byl oficiálním programem do roku 2002.

Historie

Forbes (2001) uvádí, že Petersonova vojenská služba je ověřená, počet nepřátel, které podle svých slov zabil, ale nezávisle ověřit nelze. Studio v San Diegu podle časopisu otevřel v polovině osmdesátých let. Web SCARS o sobě píše, že si Petersona v roce 1988 všimlo velitelství speciálních sil námořnictva v Coronadu, testy probíhaly od listopadu 1988 do února 1989 a kolem dubna 1989 námořnictvo uzavřelo smlouvu. Dopis velitele Naval Special Warfare Unit TWO z roku 1994, zveřejněný jako sken na webu SCARS, uvádí, že speciální síly námořnictva nemají standardizovaný systém boje zblízka a že SCARS byl do jejich komunity zaveden v roce 1989 a zařazen do první fáze výcviku BUD/S. Petersona označuje za vývojáře systému z firmy Joyas Corporation. Výcviková příručka Trainee Guide for SCARS Level I Instructor s číslem K-431-0096 je podle titulní strany z dubna 1994. V únoru 1995 přijalo velitelství Naval Special Warfare Group ONE nabídku firmy J. L. SCARS, Inc. na práva k reprodukci manuálu a výcvikové kazety. Anglická Wikipedie s odkazem na interní dokument z 17. dubna 1998 uvádí, že za více než dva roky předtím neprošla třicetidenním kurzem SCARS žádná jednotka a že kurz byl zrušen. Web SCARS tvrdí, že systém byl oficiálním programem v letech 1989 až 2002.

Čím se liší

Forbes (2001) uvádí, že Peterson klasickými bojovými uměními pohrdá. Časopis cituje W. Hocka Hochheima, podle něhož nelze zaručit, jak kdo zareaguje na pěst, nůž nebo pistoli.

Technika

Forbes (2001) píše, že Petersonův program učí sérii útočných manévrů a využívá předvídatelné mimovolní reakce soupeře. Obránci se v jeho slovníku říká fighter a sebeobraně hostile control. Peterson časopisu řekl, že neučí žádné punchy-kicky. Herb Borkland v reportáži pro web Fighting Arts uvádí, že SCARS nepoužívá vůbec žádné kryty a skládá se jen z ukončujících úderů. Jádrem systému je podle něj pojem autokinematika. Anglická Wikipedie s odkazem na Borklanda dodává, že kryty nahrazují údery na zranitelné nervy, cílem je vyvolat míšní reflex a hlavními prvky jsou geometrie, fyziologie a fyzika bez duchovní složky.

Trénink

Podle Forbesu (2001) výcvik účastníky často zanechá pohmožděné. Jedno cvičení zahrnuje střelbu z revolveru ráže .38 na jiného člověka se skutečným prachem a pěnovými ucpávkami místo střel. Peterson podle časopisu účtoval 1 800 dolarů za třídenní seminář a 50 000 dolarů za jednodenní individuální lekci a sady videí prodával až za 1 130 dolarů. Borkland pro Fighting Arts popisuje čtyřicetihodinový kemp za 5 000 dolarů a cestovní výdaje a výcvikové kazety z roku 1993.

Dnes

Navy Times (2016) uvádí, že speciální síly námořnictva v roce 2011 zadaly výcvik boje zblízka firmě Linxx Global Solutions s akademií smíšených bojových umění ve Virginia Beach. Předtím podle článku používaly systém Close Quarters Defense Duana Dietera, přijatý v roce 1989. SCARS článek nezmiňuje. Diplomová práce Loraha z Naval Postgraduate School (2010) uvádí, že jednotky SEAL nemají standardizovaný program boje zblízka a styl výcviku závisí na najatém instruktorovi. Web SCARS o sobě uvádí, že systém je stále oficiálním kurzem, protože má číslo kurzu ministerstva obrany K-431-0096, a nabízí semináře, online výcvik a programy pro policii.

Zajímavosti

Anglická Wikipedie uvádí, že videa SCARS vyšla v roce 1993 jako nejdražší kolekce sebeobranných videí a za prvních devět měsíců utržila milion dolarů. V roce 1999 byl podle ní napsán a obsazen televizní pořad SCARS, který nakonec nevznikl. Rozepsání zkratky se liší. Příručka z roku 1994 a Forbes píší System v jednotném čísle, dopis velitele jednotky z roku 1994 Systems.

Časté otázky

Podobné styly

Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.