De la Filosofia de las Armas y de su Destreza y la Aggression y Defensa Cristiana (Jerónimo Sánchez de Carranza, 1582)

De la Filosofia de las Armas y de su Destreza y la Aggression y Defensa Cristiana je tištěný šermířský traktát, který sepsal Jerónimo Sánchez de Carranza, rodák ze Sevilly, guvernér Sanlúcar de Barrameda a v letech 1589–1594 královský guvernér Hondurasu. Text vznikl v 60. letech 16. století, kdy Carranza sloužil vévodovi z Medina Sidonia, a podle anglické Wikipedie byl hotov roku 1569. Tiskem vyšel až roku 1582 v Sanlúcar de Barrameda a je věnován vévodovi Alonsovi Pérezovi de Guzmán el Bueno. Traktát má podobu čtyř dialogů mezi vzdělanými účastníky rozhovoru. Výklad šermu rapírem v nich Carranza spojuje s filozofií, geometrií, matematikou a etikou. Svou pravou dovednost staví proti obecnému šermu (esgrima vulgar) a postupuje od původu a účinků umění přes kritiku falešné dovednosti a výklad úderů až k otázce oprávněné obrany. Podle Wiktenaueru Carranzu ovlivnil italský autor Camillo Agrippa a Carranzovy myšlenky dále rozvíjeli Luis Pacheco de Narváez, Octavio Ferrara a Girard Thibault d'Anvers. Pacheco de Narváez podle anglické Wikipedie Carranzovy principy uspořádal do soustavy, která se ustálila pod jménem Verdadera Destreza. Wiktenauer Carranzu označuje za „prvního vynálezce vědy o zbraních“ a zakladatele destrezy, kterou podle anglické Wikipedie španělští šermíři rozvíjeli téměř tři sta let. Geometrické metodě traktátu se v letech 2002 a 2010 věnovala badatelka Mary Dill Curtis, srovnání Carranzy s Pachecem de Narváez publikoval roku 2012 Noel Fallows.

Bojová umění v díle

Obsah

Jádrem traktátu jsou čtyři dialogy. Wiktenauer je popisuje takto: první se zabývá vynálezem umění a obecnými výroky o jeho účincích, druhý falešnou dovedností obecně i v jednotlivostech, třetí ukazuje obecné údery a čtvrtý pojednává o přirozené obraně a křesťanské povinnosti. Španělská Wikipedie dělí látku dialogů odlišně: první podle ní vykládá základy umění, druhý odhaluje klam chvastounů, třetí rozebírá přirozené příčiny a účinky a čtvrtý se věnuje cti a obraně. Wiktenauer u díla zdůrazňuje, že technický výklad o rapíru prolíná s filozofií, geometrií, matematikou a etikou a že geometricky založenou pravou dovednost staví proti obecnému šermu, esgrima vulgar.

Vliv

Wiktenauer řadí Carranzu do řetězce autorů rapírového šermu: sám čerpal z díla italského autora Camilla Agrippy a jeho myšlenky převzali Luis Pacheco de Narváez, Octavio Ferrara a Girard Thibault d'Anvers. Rozhodující roli připisuje anglická Wikipedie Pachecovi de Narváez, který Carranzovy principy systematizoval do podoby Verdadera Destreza. Destreza se podle téhož pramene udržela téměř tři sta let. Moderní bádání se k traktátu vrací hlavně kvůli jeho geometrické metodě: Mary Dill Curtis ji rozebrala ve studiích z let 2002 a 2010 a Noel Fallows roku 2012 porovnal Carranzův přístup s Pachecovým.

Vydání a překlady

Kniha vyšla roku 1582 v Sanlúcar de Barrameda, podle anglické Wikipedie „en casa del mesmo autor“, tedy v autorově domě. Titulní strana podle téhož pramene nese název Libro de Hieronimo de Carança natural de Sevilla. Que trata de la Philosophia de las Armas, v němž se autorovo jméno objevuje v dobovém tvaru Hieronimo de Carança. Anglická Wikipedie uvádí, že šlo o jediné vydání za Carranzova života. Mezi dokončením textu roku 1569 a tiskem tak uplynulo třináct let. Do angličtiny traktát přeložila Cindy Koepp, její překlad je však neúplný a vznikl v rámci projektu Elizabethan Fencing and the Art of Defence. Wiktenauer dílo uvádí pod anglickým názvem On the Philosophy of Arms and its Skill, and Christian Offense and Defense.

Lidé a bojová umění

• Jerónimo Sánchez de CarranzaAutor
• Cindy KoeppPřekladatel
• Alonso Pérez de Guzmán el BuenoObjednavatel

Údaje

Forma

Tisk

Vydání

• 1582 · ES · Libro de Hieronimo de Carança natural de Sevilla. Que trata de la Philosophia de las Armas · en casa del mesmo autor, Sanlúcar de Barrameda · první vydání
• EN · Elizabethan Fencing and the Art of Defence · překlad