Codex Wallerstein (Cod.I.6.4º.2)

Codex Wallerstein, zvaný též Baumanův fechtbuch (Vonn Baumanns Fechtbuch), je německý šermířský rukopis uložený v Universitätsbibliothek Augsburg pod signaturou Cod.I.6.4º.2. Jeho autoři ani ilustrátoři nejsou známi. Svazek spojuje dvě až tři původně samostatné části, které se liší kresbou i písmem. Nejstarší část C vznikla kolem roku 1420 v oblasti horního Rýna, části A a B v letech 1465–1470 ve středním nebo severním Bavorsku, čemuž odpovídají i vodoznaky papíru z let 1420 a 1464/1465. Rukopis má 110 papírových listů o rozměru 140 × 210 mm, na každé straně je jedna ilustrace s textem nad ní. Části A a B z augsburské tradice učí dlouhý meč, zápas, boj s dýkou a s messerem. Část C patří k tradici pseudo-Gladiatoria, obsahuje dlouhý meč, krátký meč, dlouhý štít a zápas a na Liechtenauerově škole nezávisí. Vedle bojovníků se zbraní zachycují obrazy i arénu s diváky, scénu loupeže, soudní souboje a svatební výjev. Rukopis patřil rodině Baumannů, v letech 1556–1579 jej vlastnil Paulus Hector Mair, poté Fuggerové, od poloviny 17. století Öttingen-Wallersteinové a od roku 1980 je v Augsburgu. Části A a B ovlivnily šermířský rukopis Albrechta Dürera, podle Wiktenaueru z doby kolem roku 1500, podle en.wikipedie z roku 1512. Hans-Peter Hils rukopis vydal roku 1991, do angličtiny jej přeložili G. Zabinski s B. Walczakem (2002) a Christian Henry Tobler s Jessicou Finley (2022).

Bojová umění v díle

Obsah

Podle Wiktenaueru zabírá část A listy 3r–14v a 21rv a obsahuje nauku dlouhého meče augsburské tradice. Část B na listech 15r–20v a 33r–73v je věnována zápasu. Mezi nimi leží oddíl o dýce (22r–28v) a o messeru (29r–32v), rovněž z augsburské tradice, jehož příslušnost k části A, nebo B, se nám nepodařilo spolehlivě doložit. Část C (podle Wiktenaueru listy 75r–108v) střídá dlouhý meč (76r–80v a 101r–102v), krátký meč (81r–95v a 103r–108r), dlouhý štít (96r–98v) a zápas (98v–100v). S rukopisy skupiny Gladiatoria sdílí asi 16 kusů, v podání se však od nich výrazně liší. Na listu 109r je rejstřík, listy 109v–110 zůstaly prázdné.

Vznik

Části byly svázány do jednoho svazku před rokem 1549. Podle en.wikipedie rukopis v letech 1471–1495 vlastnil Michael Baumann, podle Wiktenaueru rodina Baumannů, snad z Augsburgu. V letech 1556–1579 patřil Paulu Hectoru Mairovi, podle Wiktenaueru jej pak měli Markus Fugger (1580–1597) a Marquart Fugger (1597–1653), en.wikipedie považuje fuggerovské vlastnictví jen za možné. Na zámek Öttingen-Wallersteinů přešel podle Wiktenaueru roku 1652, podle en.wikipedie roku 1653. Roku 1980 jej získala Universitätsbibliothek Augsburg, kde byl roku 1989 znovu svázán.

Vydání a překlady

Edici připravil Hans-Peter Hils, vyšla roku 1991 u Edition Helga Lengenfelder pod názvem Fecht- und Ringbuch / Vermischtes Kampfbuch. Anglický překlad G. Zabinského a B. Walczaka vydalo roku 2002 nakladatelství Paladin Press jako A Medieval Fighting Book from the Fifteenth Century on the Longsword, Falchion, Dagger, and Wrestling. Nový anglický překlad Christiana Henryho Toblera a Jessiky Finley vyšel roku 2022 pod názvem Bauman's Fight Book u HEMA Bookshelf. Podle en.wikipedie vyšla roku 2014 také transkripce, kterou připravil Welle, její podrobnosti jsme v pramenech nenašli.

Lidé a bojová umění

• Hans-Peter HilsEditor
• G. ZabinskiPřekladatel
• B. WalczakPřekladatel
• Christian Henry ToblerPřekladatel
• Jessica FinleyPřekladatel

Údaje

Forma

Rukopis

Uložení

Universitätsbibliothek Augsburg

Signatura

Cod.I.6.4º.2

Listů

110

Materiál

Papír

Digitalizát v knihovně

nbn-resolving.de/urn:nbn:de:bvb:384-uba002009-1

Vydání

• 1991 · DE · Fecht- und Ringbuch / Vermischtes Kampfbuch · Edition Helga Lengenfelder
• 2002 · EN · A Medieval Fighting Book from the Fifteenth Century on the Longsword, Falchion, Dagger, and Wrestling · Paladin Press · překlad
• 2022 · EN · Bauman's Fight Book · HEMA Bookshelf · překlad