Kyuzo Mifune
三船久蔵
Japonský judista (1883–1965), nositel 10. danu a dlouholetý učitel Kodokanu, známý vzdušným hodem kuki-nage a knihou The Canon of Judo.
Základní informace
JaponskoBiografie
Kyuzo Mifune (1883–1965) byl japonský judista, nositel 10. danu a jeden z nejvýznamnějších učitelů Kodokanu ve 20. století. Narodil se 21. dubna 1883 v Kuji v prefektuře Iwate. Roku 1903 odešel do Tokia, zapsal se na univerzitu Keio, kterou nedokončil, a vstoupil do Kodokanu.
Podle encyklopedie Kotobank získal 1. dan roku 1904, 5. dan 1909, 7. dan 1923 a 10. dan roku 1945. Od roku 1910 vyučoval judo na Tokijské císařské univerzitě, roku 1923 se stal instruktorem Kodokanu (shinan-yaku) a roku 1949 jeho stálým poradcem pro výuku. Proslul vzdušným hodem kuki-nage a rozvíjel také hody o-guruma a kyusha-guruma.
Roku 1930 zvítězil ve zvláštním zápase na prvním Všejaponském mistrovství juda a roku 1934 předváděl judo při císařském zápase (tenran-jiai). Anglicky vyšla jeho kniha The Canon of Judo (1956). Roku 1961 byl jmenován osobností kulturních zásluh. Zemřel 27. ledna 1965 v Tokiu a v rodném Kuji mu stojí pamětní síň a bronzová socha.
Mládí a začátky
Narodil se 21. dubna 1883 v Kuji v prefektuře Iwate. Roku 1903 se přestěhoval do Tokia a začal studovat ekonomii (rizai) na univerzitě Keio, studia ale nedokončil. Téhož roku vstoupil do Kodokanu. Anglická Wikipedie uvádí, že byl přijat v červenci 1903 po osobním pohovoru se zakladatelem juda Kano Jigorem a že ho Kanovi doporučil Sakujiro Yokoyama. V pramenu úrovně encyklopedie nebo Kodokanu jsme tyto podrobnosti nenašli. Byl drobné postavy, výšku prameny uvádějí kolem 159 cm.
Výcvik a učitelé
Jeho učitelem byl Kano Jigoro. Podle Kotobank získal 1. dan roku 1904, 5. dan 1909 a 7. dan 1923. Anglická Wikipedie klade 5. dan do roku 1910 a uvádí také 6. dan 1917, 8. dan 1931 a 9. dan 1937. Rozdíl u 5. danu jsme nerozhodli, stránku Kodokanu s daty jeho stupňů jsme nenašli. Stupeň 10. dan (judan) získal 25. května 1945. Robert Noha v Aikido Journal uvádí, že byl čtvrtým judistou v historii s tímto stupněm.
Přínos a inovace
Kotobank ho spojuje s technikou kuki-nage, vzdušným hodem, který se označuje také jako sumi-otoshi, a s rozvojem hodů o-guruma a kyusha-guruma. Od roku 1910 vedl výuku juda na Tokijské císařské univerzitě. Roku 1923 se stal instruktorem Kodokanu (shinan-yaku) a roku 1949 stálým poradcem pro výuku. Na prvním Všejaponském mistrovství juda roku 1930 zvítězil ve zvláštním zápase a roku 1934 předváděl judo při císařském zápase (tenran-jiai). Napsal knihy Judo kaikoroku a Judo ichiro, rok jejich vydání jsme nezjistili. Anglicky vyšla roku 1956 kniha The Canon of Judo.
Legendy a doložená fakta
O Mifunem se traduje, že nikdy neprohrál zápas. Anglická Wikipedie ale uvádí, že ho roku 1903 v Sendai porazil v tréninkovém zápase Matsugoro Okuda. Šlo o trénink, ne o soutěž, a tvrzení o neporazitelnosti v soutěži jsme nevyvrátili ani nepotvrdili. Rozcházejí se i údaje o jeho váze: prameny uvádějí 55, 56 i 63 kilogramů.
Odkaz
Zemřel 27. ledna 1965 v Tokiu. Roku 1961 byl jmenován osobností kulturních zásluh. Turistická asociace prefektury Iwate uvádí také medaili s fialovou stuhou z roku 1956 a Řád vycházejícího slunce 3. třídy z roku 1964, roky vyznamenání se mezi prameny mírně liší. V rodném Kuji stojí Mifuneova pamětní síň (Mifune Judan Memorial Hall) a podle Roberta Nohy od roku 1971 také jeho bronzová socha. Noha k jeho žákům a spolucvičencům řadí Minoru Mochizukiho, zakladatele Yoseikan budo, a Antona Geesinka.
Učitelé, žáci a rodina
Propojená bojová umění
Výroky
Skutečným cílem juda není jen vítězství, ale ztělesnit pravdu, kterou judo obsahuje.
The real purpose of judo is not to win victory only, but is to personify the truth contained in judo.
Připisovaný výrok
Samou podstatou juda je spolehnout se na vůli nebes.
The very essence of judo is to depend on heaven's will.
Připisovaný výrok