Fiore dei Liberi
Furlánský šermířský mistr (zemřel po roce 1409), autor traktátu Fior di Battaglia, nejstaršího dochovaného italského šermířského manuálu.
Základní informace
ItálieBiografie
Fiore dei Liberi byl furlánský šermířský mistr přelomu 14. a 15. století a autor traktátu Fior di Battaglia, nejstaršího dochovaného italského šermířského manuálu. Narodil se v Cividale del Friuli v Aquilejském patriarchátu jako syn Benedetta z rodu Liberi z Premariacca. Rok narození ani úmrtí jsme v pramenech nenašli, odhad kolem roku 1350 vychází z jeho vlastních slov, že se umění věnoval přes čtyřicet let.
Podle prologu svého traktátu se učil u mnoha mistrů z Itálie a německých zemí, jmenovitě u Johana zvaného Suveno, žáka Nicholaie de Toblem. Píše také, že svedl pět soubojů ostrými meči jen v prošívaném kabátci a rukavicích a vyhrál je bez zranění, nezávislý záznam o nich však neexistuje.
Archivní záznamy z Udine ho roku 1383 uvádějí jako správce městských zbraní a roku 1384 měl pro město naverbovat žoldnéřskou družinu. Roku 1395 v Padově připravoval Galeazza Gonzagu na souboj s maršálem Boucicautem a roku 1399 v Pavii Giovannina da Baggio na souboj před Gianem Galeazzem Viscontim. Rukopis Pisani Dossi je datován 10. února 1409.
Traktát popisuje zápas, boj dýkou, mečem jednoruč i obouruč, boj v brnění, se sekerou, kopím a v sedle. Dochovaly se čtyři rukopisy, mimo jiné v Morganově knihovně a v Gettyho muzeu.
Mládí a začátky
Fiore se narodil v Cividale del Friuli v Aquilejském patriarchátu, přesný rok Wiktenauer neuvádí. Odhad kolem roku 1350 vychází z jeho vlastního údaje o více než čtyřiceti letech praxe před rokem 1409. Jeho otcem byl podle prologu rukopisu Pisani Dossi Benedetto z rodu Liberi z Premariacca. Jméno Liberi může naznačovat říšskou bezprostřednost rodu, souvislost s Cristallem dei Liberi z roku 1110 je ale jen domněnka. V prologu píše, že měl od mládí přirozený sklon k boji, a podle spolku AEMMA odešel jako mladý za výcvikem do Itálie a německých zemí.
Výcvik a učitelé
Podle prologu cvičil u nesčetných mistrů z Itálie a německých zemí. Jmenovitě uvádí jen Johana zvaného Suveno, žáka Nicholaie de Toblem, o obou je známo velmi málo. Píše, že se umění věnuje více než čtyřicet let. Tvrdí také, že svedl pět soubojů ostrými meči jen v prošívaném kabátci a kožených rukavicích a vyhrál je bez zranění. Jeho žák Piero Paolo del Verde se podle Wiktenaueru pravděpodobně roku 1381 v Perugii utkal s Peterem Kornwaldem.
Přínos a inovace
Dne 3. srpna 1383 získal právo pobytu v Udine a 30. září byl pověřen správou městských zbraní včetně dělostřelectva. V únoru 1384 měl pro město naverbovat žoldnéřskou družinu a 23. května 1384 složil přísahu jako úředník jedné z městských čtvrtí. Roku 1395 v Padově připravoval Galeazza Gonzagu na souboj s maršálem Boucicautem, který byl přerušen. Roku 1399 v Pavii připravoval Giovannina da Baggio na souboj s panošem Siranem 24. června před Gianem Galeazzem Viscontim. Traktát Fior di Battaglia psal italsky a latinsky, rukopis Pisani Dossi je datován 10. února 1409 a věnován Niccolòvi III. d'Este.
Legendy a doložená fakta
Diplomatickou ani velitelskou činnost jsme v pramenech nenašli, archivní záznamy podle Wiktenaueru dokládají jen správu městských zbraní a verbování družiny v Udine v letech 1383 a 1384. Pět vítězných soubojů známe jen z jeho vlastního prologu a nezávislý dobový záznam jsme nenašli. C. A. Blengini di Torricella s odkazem na Novatiho tvrdí, že byl Fiore roku 1418 a 1420 v Paříži, Wiktenauer to označuje za neověřené. Sporná je i datace pařížského rukopisu, Wiktenauer ji klade do desátých i dvacátých let 15. století.
Odkaz
Dochovaly se čtyři rukopisy: v Morganově knihovně v New Yorku, v Gettyho muzeu, v soukromé sbírce Pisani Dossi a v Paříži. Morganův rukopis M.383 má dnes 19 folií a 124 kreseb perem. Rodina d'Este vlastnila v 15. století nejméně tři Fiorovy rukopisy a dva z nich se ztratily před rokem 1436. Ve střední Evropě měl podle Wiktenaueru malý vliv, převládla tam tradice Liechtenauera. Díla Philippa di Vadiho a Ludwiga VI. von Eyb se Fiorovu velmi podobají, zda jde o přímý vliv, se ale rozlišit nedá. Mezi jeho žáky patřili Piero Paolo del Verde, Niccolò Unricilino, Galeazzo Cattaneo dei Grumelli, Lancillotto Beccaria, Giovannino da Baggio a Azzone di Castelbarco.
Propojená bojová umění
Výroky
Studoval jsem je dobrých čtyřicet let i více.
o studiado ben XL anni o più