ImpakuImpaku

Camillo Agrippa

Italský renesanční šermíř a inženýr z Milána, autor traktátu Trattato di scientia d'arme (Řím 1553), který se soustředí na bodnou techniku hrotem.

Základní informace

Datum narozeníkolem 1520
Datum úmrtíkolem 1595
Země původuItálieItálie
PovoláníVědec, Inženýr

Biografie

Camillo Agrippa byl italský renesanční šermíř, inženýr a matematik, autor traktátu Trattato di scientia d'arme z roku 1553. Narodil se v Miláně, rok narození se nám přesně doložit nepodařilo, anglická Wikipedie uvádí 1520 a Wiktenauer desátá léta 16. století. Zemřel v Římě, podle Dizionario Biografico degli Italiani pravděpodobně krátce po roce 1595, podle anglické Wikipedie 1. ledna 1600.

Do Říma přišel v říjnu 1535. Wiktenauer uvádí, že zřejmě nebyl profesionálním šermířským mistrem, a jeho učitele jsme v pramenech nenašli.

Traktát vyšel roku 1553 v Římě u tiskaře Antonia Blada a je věnován Cosimu de' Medici. Podle Dizionario Biografico se oproti Marozzovi soustředí na hrot místo ostří a umožňuje rychlé výpady, výpad a fondo se poprvé objevuje právě u Agrippy. Anglická Wikipedie mu připisuje i zjednodušení Marozzových gard na čtyři, v lepším prameni jsme to neověřili.

Mimo šerm se zabýval technikou. Roku 1583 vydal spis o přesunu vatikánského obelisku na Svatopetrské náměstí, v letech 1574 až 1578 vybudoval vodní zařízení na pahorku Pincio a psal o větrech, vojenském šiku a plavbě. Rytiny traktátu se dříve připisovaly Michelangelovi, podle katalogu Morgan Library je to však pravděpodobně omyl.

Mládí a začátky

Camillo Agrippa se narodil v Miláně, což potvrzuje Dizionario Biografico degli Italiani, a na titulu traktátu z roku 1553 se sám označuje jako Milanese. Rok narození přesně neznáme. Dizionario Biografico žádné datum neuvádí, Wiktenauer píše o desátých letech 16. století s otazníkem a anglická Wikipedie uvádí rok 1520. Do Říma přišel v říjnu 1535, Wiktenauer upřesňuje 26. října.

Výcvik a učitelé

Wiktenauer uvádí, že Agrippa zřejmě nebyl profesionálním šermířským mistrem, a žádného jeho šermířského učitele nejmenuje. Ani my jsme jeho učitele v pramenech nenašli. Podle Wiktenaueru se v Římě znal s kardinálem Alessandrem Farnesem a s Michelangelem, pramen tohoto tvrzení však neuvádí. Dizionario Biografico jen poznamenává, že na přesunu obelisku pracovali v době jeho příchodu do Říma Antonio da Sangallo a Michelangelo.

Přínos a inovace

Trattato di scientia d'arme con un dialogo di filosofia vyšel roku 1553 v Římě u Antonia Blada, tiskaře apoštolského, a podle Dizionario Biografico je věnován Cosimu de' Medici. Podle téhož slovníku se traktát oproti Marozzovi soustředí na hrot meče místo na ostří a umožňuje rychlé výpady po vnitřních liniích. Jmenuje postavení in quarto a výpad a fondo, který se poprvé objevuje právě u Agrippy. V kapitole XV píše, že o obouručním meči se rozepisovat nebude, protože zásady jeho ran vedených vzduchem jsou nejisté. Anglická Wikipedie mu připisuje zjednodušení Marozzových jedenácti gard na čtyři, v Dizionario Biografico ani v traktátu jsme to neověřili.

Legendy a doložená fakta

Datum úmrtí 1. ledna 1600 uvádí anglická Wikipedie a Mathew Lyons v časopise History Today. Dizionario Biografico naopak píše o úmrtí pravděpodobně krátce po roce 1595, Wiktenauer uvádí rok 1595 a katalog Morgan Library 1595 s otazníkem. Rytiny v traktátu se dříve připisovaly Michelangelovi, katalog Morgan Library to s odkazem na Bruneta a Mortimera považuje za pravděpodobně nesprávné. Moderní historici umění podle anglické Wikipedie hledají rytce v okruhu Marcantonia Raimondiho.

Odkaz

Roku 1583 vydal v Římě Trattato di trasportar la guglia in su la piazza di S. Pietro a navrhl v něm přesunout vatikánský obelisk vzpřímeně bez položení a opětovného zvedání. V letech 1574 až 1578 vybudoval podle studie L. Lombardi vodní zařízení na pahorku Pincio. Dizionario Biografico uvádí i spisy Modo di comporre il moto della sfera (1575), Dialogo sopra la generazione de' venti (1584), Dialogo del modo di mettere in battaglia (1585), Nuove inventioni sopra il modo di navigare (1595) a La virtù (1598). Wiktenauer jmenuje jako pozdější mistry, kteří na něj mohli navazovat, Girolama Lucina, Camilla Palladiniho, Henryho de Sainct Didier a Jeróima Sáncheze de Carranza, přímý vliv je ale nejistý.

Díla a prameny

Trattato di Scientia d'Arme, con vn Dialogo di Filosofia (Camillo Agrippa, 1553)· autor

Výroky

Zamýšlel jsem ještě popsat, jak se zachází s obouručním mečem, ale po lepší úvaze jsem usoudil, že cokoli by se o tom dalo říci, by bylo marné.

Havevo disignato dire ancora come si adoperasse il Spadone: ma considerato meglio che quanto si potesse dire sarebbe uano