Surujin no Kata

Základní informace

O katě

Surujin no Kata je kata se zbraní surujin, kterou Matayoshi Kobudo ve své osnově vede pod jménem Suruchin no Kata. Pod stejným jménem ji v oddílu okinawského kobuda uvádí i federace Oshukai, která se hlásí ke stylu Shorin-ryu. Zda jde v obou školách o tutéž sestavu, se nám z dostupných pramenů zjistit nepodařilo. Surujin podle anglické Wikipedie původně tvořil dva až tři metry dlouhý provaz se závažím na každém konci; na přelomu 19. a 20. století se objevila varianta z lehkého řetězu, který má na jednom konci závaží a na druhém kovový hrot. Závažím se hází po soupeři nebo se jím zachytí jeho zbraň, tahem se soupeř vyvádí z rovnováhy nebo se spoutává podobně jako v hojojutsu. Dojo Bushukan považuje za nejpraktičtější délku jeden hiro, tedy rozpětí paží, zhruba výšku cvičence; starší texty podle něj uvádějí pět, šest i devět shaku. Bushukan řadí surujin na konec výcviku ve zbraních a cvičí ho až mistři se stupněm shihan. Oficiální seznam kat kobuda WUKF žádnou katu se surujinem neobsahuje. Počet pohybů, výkřiků kiai ani tvar enbusenu se nám v pramenech najít nepodařilo.

Kata v jednotlivých stylech

Význam názvu

Jméno katy tvoří jméno zbraně a japonský dovětek no kata. Anglická Wikipedie uvádí obě podoby, surujin i suruchin. Podle stránek dojo Uechi-ryu a ryukyuského kobuda v Urayasu (ryukyukobudo.net) pochází slabika suru z okinawského jména palmy shuro (棕櫚), z jejíchž vláken se pletl provaz. Nejstarší podobu zbraně tentýž zdroj popisuje jako dva kameny velikosti pěsti spojené takovým provazem a dodává, že se podobně jako nunchaku dala nosit skrytě a snad šlo původně o lovecký nástroj.

Autor a historie

Matayoshi Shinko se podle anglické Wikipedie naučil zacházet se suruchinem v Číně, spolu se sansetsukonem, tinbei a nunti. Heslo o něm uvádí, že v letech 1911–1915 žil v Mandžusku, kde studoval čínská bojová umění, a poté odcestoval do Šanghaje; Milos Stanic (milos.io) klade výuku suruchinu právě do Šanghaje. Data jeho života se liší: článek o Matayoshi Kobudu uvádí 1888–1947, heslo o něm rok úmrtí 1945. Systém převzal syn Matayoshi Shinpo (1921–1997), který podle Wikipedie suruchin cvičil a na památku otce založil dojo Kodokan – podle hesla o něm v 60. letech, podle článku o stylu v 70. letech. Roku 1972 vznikl svaz Zen Okinawa Kobudo Renmei. Domníváme se, že kata se do Matayoshi Kobuda dostala touto linií, přímý doklad o jejím autorovi jsme však v pramenech nenašli.