Luk Dim Boon Kwun

Základní informace

O katě

Luk Dim Boon Kwun je forma Wing Chun s dlouhou tyčí. Podle kwokwingchun.com se obvykle učí jako první ze zbraňových forem; Kaplan Wing Chun před ní žádá pevné zvládnutí tří forem bez zbraně i formy na dřevěném panákovi; cvičit ji podle něj správně bez partnera nejde. Učí se podle kwokwingchun.com snáz než forma s noži, která má přes sto technik: šest technik se tu jen opakuje do různých směrů. Cvičenec drží tyč po celou formu jen za silnější spodní konec a netočí s ní ani nemění úchop. Většinu formy stojí v tradičním koňském postoji. Kaplan Wing Chun upřesňuje, že základní postoj yee jee kim yeung ma se tu nepoužívá a nahrazují ho say ping ma a postoj ding ma do tvaru T. eWingChun popisuje krátký tyčový postoj kwan ma, který kryje vnitřní stranu nohou, a úzký úchop chránící ruce. Forma posiluje nohy i paže: tyč dlouhou kolem devíti stop je podle kwokwingchun.com těžké jen udržet vodorovně. eWingChun zdůrazňuje sílu předloktí a zápěstí, z níž těží i údery bez zbraně. Tyč také zvětšuje chyby: odchylka od středové linie o centimetr je u rukou skoro neznatelná, na konci tyče zřetelná.

Význam názvu

Znaky 六點半棍 (kantonsky v přepisu Yale Luhk Dím Bun Gwan) anglická Wikipedie překládá jako „tyč šesti a půl bodu“. Odkud se bere ona půlka, vykládají prameny dvojím způsobem. Podle Wikipedie některé větve pracují se sedmi zásadami tai, lan, dim, kit, got, wan a lau – vykořenit, rozšířit, otřást, odklonit, seknout dolů, kroužit a plynout – a poslední z nich, lau, se počítá jen za půl bodu. Pravidla Wing Chun Kuen Kuit, jak je podle Yip Mana a Moy Yata cituje kwokwingchun.com, mluví o šesti a půl technice, z nichž tou polovinou je rychlý pohyb dolů od hrudi; týž web ji jinde popisuje jako upuštění tyče. Některé linie formu nazývají prostě dlouhá tyč nebo dračí tyč.

Autor a historie

Anglická Wikipedie spojuje příchod tyče do Wing Chun se dvěma muži. Wong Wah-bo se živil jako zpěvák operní společnosti Červených lodí a Leung Yee-tai ho naučil boj s tyčí šesti a půl bodu výměnou za pěstní umění Wing Chun. Wong pak podle Wikipedie tyčovou techniku upravil podle zásad Wing Chun. Leung Yee-tai ji podle téže encyklopedie převzal od mnicha Chi Sina, který v něm viděl nástupce jihošaolinského umění dlouhé tyče. Kwokwingchun.com je opatrnější: forma se do systému dostala „pravděpodobně“ přes lidi, kteří žili a cvičili na říčních lodích, kde byly dlouhé tyče běžné, a Leung Yee-tai prý znal tyčovou formu z jiného bojového umění a s Wongem ji zjednodušil. Kdy se to stalo, se nám v pramenech doložit nepodařilo.

Rozdíly mezi styly

Verze z linie Yip Mana mají podle eWingChun společné jádro pohybů, ale jejich pořadí se mezi školami liší, stejně jako názvy technik – od běžných termínů Wing Chun Kuen po soustavu pojmů převzatou z Jee Shim Weng Chun. Verze Sum Nung, odvozená od Yuen Kay-shana, je krátký sled bodů s minimem opakování; linii Yuen Kay-shana přisuzuje anglická Wikipedie zvláštní důraz na tyč šesti a půl bodu. Tyčové formy Jee Shim Weng Chun se podle eWingChun odvozují od učení San Kama z Červených džunek, které převzal Fung Siu-ching, a při podobném počtu bodů bývají mnohem delší. Wikipedie o tyčové formě Weng Chun píše, že začíná částí hei gung, která učí ovládat prostor pérovou prací nohou. Nanyangská větev Ban Chung Cho Ga má formu Luk Dim Pun Gwan Sap Sam Cheong (六点半棍十三枪), tedy tyč šesti a půl bodu a třináct kopí.

Bunkai – aplikace

eWingChun popisuje tyč jako zbraň, která má útok spíš zachytit, podobně jako šermíř pracuje s úhly, a pohyb drží na nejmenší míře. Úder vede krátkou výbušnou silou, která otřese cílem, ať je to tělo soupeře, nebo jeho zbraň. Kwokwingchun.com uvádí teorii, že tyč slouží k prvnímu střetu a nože k boji zblízka, a proto je důležitá i ona půlka, upuštění tyče. Kaplan Wing Chun k formě přidává cvičení chi kwun, lepivou tyč: tyč se drží u soupeřovy zbraně a útočí na jeho zápěstí, dokud zbraň nepustí.