Biu Jee

Základní informace

O katě

Biu Jee, doslova „vystřelující“ nebo „bodající prsty“, je třetí a poslední forma bez zbraně ve Wing Chun. Zatímco Siu Nim Tau a Chum Kiu budují strukturu a drží středovou linii, Biu Jee podle anglické Wikipedie počítá se situací, kdy se obojí zhroutí – třeba když je cvičenec vážně zraněný. Obsahuje techniky na velmi krátkou i velmi dlouhou vzdálenost, nízké kopy a podmety, údery lokty zblízka a bodnutí prsty na hrdlo. Forma vědomě porušuje pravidla, která dosud platila. Wingchunjourney.co.uk připomíná, že v prvních dvou formách se ruce nekříží, protože je soupeř může přitlačit a uvěznit obě; Biu Jee v technice Jaang Dai Biu Sau naopak jednu ruku záměrně vkládá pod loket druhé. Týž pramen za hlavní novinku formy považuje otáčení páteře a dodává, že krouživý úder bývá někdy lepší cestou než přímka. Traduje se úsloví „Biu Jee nevychází ze dveří“. Wikipedie uvádí dva výklady: forma se má držet v tajnosti, nebo se nemá použít, pokud to jde jinak. Tradičně se učila jen důvěryhodným žákům po dlouhém tréninku. Kolik má pohybů a oddílů, se nám v pramenech zjistit nepodařilo.

Význam názvu

Anglická Wikipedie zapisuje jméno znaky 鏢指 (zjednodušeně 镖指) a překládá je jako „darting fingers“, její slovník termínů doslova jako „dart pointing“. Wingchunjourney.co.uk a wingchunhalesowen.co.uk používají „thrusting fingers“ a samy upozorňují, že forma nejsou jen údery prsty. Novozélandská asociace Wing Tsun má v názvu stránky znaky 標指. Latinkou se jméno píše také Biu Ji, Biu Gee, Bil Jee nebo Biu Tze. Ani přepis Jyutping se mezi stránkami Wikipedie neshoduje: článek o Wing Chun uvádí biu1 ji2, slovník biu1 zi2.

Autor a historie

Podle anglické Wikipedie se Yuen Kay-shan od Fok Bo-chuena naučil otevřené sestavy Wing Chun a uspořádal je do tří forem: Siu Lien Tau, Chum Kiu a Biu Jee. Jde o jeho vlastní větev; jak forma vznikla v linii Yip Mana, se nám v pramenech doložit nepodařilo. Wingchunhalesowen.co.uk, která formu učí přes Yip Chuna, vysvětluje její pozdní zařazení tím, že záměrně porušuje dřívější zásady a vyžaduje pevné základy i zralou kontrolu při cvičení ve dvojici.

Rozdíly mezi styly

Wikipedie popisuje, že větve Wing Chun formu chápou různě: jedni jako „turbodmychadlo“ celého systému, jiní jako sadu pro zastávku v boxech, která by nikdy neměla přijít ke slovu, další jako soubor zabíjejících a mrzačících technik, s nimiž se má zacházet opatrně. Liší se i jméno: v linii Yip Chuna se píše Biu Tze, twcga.wordpress.com používá Biu Gee.

Bunkai – aplikace

Wingchunjourney.co.uk vykládá Kop Jarn, úder loktem dolů, dvojím způsobem: jako útok na vzdálenost, kde se ruka nedá dobře použít, a jako kryt ve chvíli, kdy má cvičenec ruce uvězněné. Twcga.wordpress.com uvádí, že forma učí úniky, když je cvičenec sevřený, přišpendlený nebo spadl, a lokty dolů tam, kde je soupeř příliš blízko nebo ruce nejsou k dispozici. Pohyb Sap Dai Seung, „zvedání zezdola nahoru“, začíná předklonem s volně visícíma rukama, z něhož cvičenec vymrští paže nad hlavu a zároveň se narovná.