Kunst des Messerfechtens (Cod.Pal.Germ.430)

Kunst des Messerfechtens je německý rukopis o boji messerem, dlouhým nožem či tesákem, který sepsal norimberský kněz a šermířský mistr Hans (Johannes) Lecküchner. Vznikl mezi lety 1478 a 1482, přesný rok se nepodařilo doložit. Dnes je uložen v Universitätsbibliothek Heidelberg pod signaturou Cod. Pal. germ. 430. Lecküchner se narodil ve 30. letech 15. století v Norimberku, roku 1455 se zapsal na univerzitu v Lipsku, od roku 1480 byl obecním knězem v Herzogenaurachu a zemřel tam 31. prosince 1482. Text v rané novohornoněmčině tvoří úplný traktát o messeru. Každý oddíl otevírají verše (Zedel), na které navazuje rozsáhlý prozaický komentář, a výklad postupuje od jedné techniky k další, od úvodního Zornhau po Wincker. Na listu 1v je zobrazen rytíř s falckým erbem a rukopis uzavírá věnování falckému kurfiřtovi Filipu Upřímnému z rodu Wittelsbachů. Podle wiktenaueru jde o propracované dílo vyhotovené pro objednavatele, nikoli o pracovní koncept. Lecküchnerův traktát se dochoval ve dvou rukopisech, které mohou být autografy: vedle heidelberského je to mnichovský Cgm 582, dokončený 19. ledna 1482. Obě verze se v řadě podstatných míst liší a wiktenauer je bere jako rovnocenné. Příjmení Lecküchner podle dnešního bádání není zkomolením jména Liechtenauer, jak se předpokládalo v 19. století.

Bojová umění v díle

Obsah

Rukopis obsahuje úplný traktát o boji messerem, dlouhým nožem či tesákem, doplněný věnováním. Lecküchnerovo učení o messeru podle wiktenaueru souvisí s Liechtenauerovým systémem boje dlouhým mečem. Každý oddíl otevírají krátké verše (Zedel), které techniku shrnují, a prozaický komentář je rozvádí do jednotlivých akcí. Text je členěn podle hlavních technik. Začíná sekem hněvu (Zornhau), po něm následují Wecker, Entrüsthau, Zwinger, Geferhau a Wincker. Výklad o messeru vyplňuje listy 2r až 114v a na listech 115r až 116r stojí věnování falckému kurfiřtovi Filipu Upřímnému z rodu Wittelsbachů.

Autorství

Mnichovský rukopis Cgm 582, dokončený 19. ledna 1482, se v závěrečném odstavci zmiňuje o dřívějším konceptu. Badatelé se neshodnou, zda jde o heidelberský Cod. Pal. germ. 430, nebo o třetí rukopis, který se nedochoval. Obě dochované verze se liší v řadě podstatných míst a některé rozdíly lze vykládat jako opravy provedené v pozdější verzi. Wiktenauer proto oba rukopisy považuje za rovnocenně autoritativní a překládá každý zvlášť. Ztracený třetí rukopis byl podle wiktenaueru zřejmě předlohou kratších verzí Lecküchnerova učení, které zapsali pozdější mistři: Hans von Speyer roku 1491, Gregor Erhart roku 1533, Paulus Hector Mair ve 40. letech 16. století a Lienhart Sollinger roku 1556. Samotnou dataci heidelberského rukopisu wiktenauer uvádí jen rozmezím 1478 až 1482.

Lidé a bojová umění

• Hans LecküchnerAutor
• Filip Upřímný (Philipp der Aufrichtige)Objednavatel

Údaje

Forma

Rukopis

Uložení

Universitätsbibliothek Heidelberg

Signatura

Cod. Pal. germ. 430