Qi Jiguang
戚繼光
Čínský vojevůdce dynastie Ming (1528–1588), bojovník proti pirátům a autor příručky Jixiao xinshu s kapitolou o pěstním boji ve 32 pohybech.
Základní informace
ČínaBiografie
Qi Jiguang (戚繼光), zdvořilostním jménem Yuanjing, byl čínský vojevůdce dynastie Ming a autor vojenské příručky Jixiao xinshu, která obsahuje jeden z nejstarších dochovaných čínských textů o pěstním boji. Narodil se 12. listopadu 1528 v Luqiao v provincii Shandong a zemřel 17. ledna 1588 v Dengzhou.
Rodina dědičně držela post velitele posádky Dengzhou a po otcově smrti ho převzal v sedmnácti letech. Podle dějin dynastie Ming Ming shi byl roku 1557 po neúspěšném obléhání Cengangu sesazen a sloužil dál s trestem. Roku 1561 vyhrál devět bitev proti pirátům v oblasti Taozhu a Qitou a roku 1563 se podílel na dobytí Pinghai. Roku 1568 byl pověřen výcvikem vojsk na severu a na podzim 1571 byly dokončeny strážní věže na Velké zdi.
Příručku Jixiao xinshu sepsal v osmnáctisvazkové verzi kolem roku 1560, čtrnáctisvazková verze vyšla tiskem roku 1584. Kapitola o pěstním boji Quanjing jieyao popisuje 32 pohybů, každý se čtyřverším. Peter Lorge upozorňuje, že pozdější verze tuto kapitolu vypustila. Učitele bojových umění Qi Jiguanga jsme v pramenech nenašli.
Po smrti kancléře Zhang Juzhenga byl přeložen do Guangdongu, z nemoci odešel a po třech letech zemřel. Ming shi uvádí, že jméno armády rodu Qi se proslavilo v celé říši. Citát z jeho příručky se nám v originále ověřit nepodařilo.
Mládí a začátky
Qi Jiguang se podle anglické Wikipedie, která cituje Dictionary of Ming Biography, narodil 12. listopadu 1528 v Luqiao v dnešním Weishanu v provincii Shandong. Podle Ming shi bylo jeho zdvořilostní jméno Yuanjing a rodina dědičně držela post velitele posádky Dengzhou. Otec Qi Jingtong (1473–1544) byl vojenským velitelem, který podle Ming shi vedl vojenskou správu Daning. Velení posádky převzal po otcově smrti v sedmnácti letech. Ve dvaadvaceti letech přijel do Pekingu na vojenskou zkoušku a za mongolského obležení podal návrhy obrany.
Výcvik a učitelé
Učitele bojových umění Qi Jiguanga jsme v načtených pramenech nenašli. Roku 1553 byl povýšen na pomocného regionálního vojenského komisaře Shandongu s úkolem bránit pobřeží proti pirátům. Podle Ming shi roku 1557 oblehl s Yu Dayouem Cengang a po dlouhém neúspěchu byl sesazen z úřadu a pokračoval ve službě s trestem. Roku 1561 podle Ming shi vyhrál devět bitev v oblasti Taozhu a Qitou.
Přínos a inovace
Osmnáctisvazková verze Jixiao xinshu vznikla podle akademického textu z Pekingské univerzity kolem roku 1560 a dokončena byla nejpozději roku 1566. Čtrnáctisvazková verze byla poprvé vytištěna roku 1584, v době jeho nucené penze. Kapitola Quanjing jieyao pian je čtrnáctou kapitolou starší verze a pozdější verze ji podle Petera Lorge vypustila. Kapitola popisuje 32 pohybů, každý se čtyřverším a obrázkem. Lorge v příručce vidí druhou nejstarší dochovanou čínskou diskusi o bojových uměních. Kolem roku 1572 vedl cvičení s více než 100 000 vojáky a podle anglické Wikipedie o tom sepsal Lianbing shiji.
Legendy a doložená fakta
Anglická Wikipedie uvádí, že kapitola o pěstním boji zmiňuje přes čtyřicet pozic a asi patnáct z nich má názvy podobné taijiquanu stylu Chen, akademickou citaci však neuvádí, kdežto Voronov i studie z roku 2026 mluví o 32 pohybech. Roky 1560 a 1584 označují dvě různé verze příručky, osmnácti a čtrnáctisvazkovou, které se často zaměňují. Anglická Wikipedie uvádí rozhodující vítězství nad piráty u Cenu roku 1558, Ming shi v načteném úryvku popisuje roku 1557 neúspěšné obléhání. Počet více než tisíce strážních věží na Velké zdi uvádí jen Wikipedie.
Odkaz
Roku 1563 se s Liu Xianem a Yu Dayouem podílel na dobytí Pinghai, kde bylo podle Ming shi zabito 2200 nepřátel. V květnu 1568 byl pověřen výcvikem vojsk v Jizhou, Changpingu a Baodingu a na podzim 1571 byly podle Ming shi dokončeny strážní věže na hradbě. Po smrti kancléře Zhang Juzhenga byl přeložen do Guangdongu, z nemoci odešel a po třech letech zemřel, podle anglické Wikipedie 17. ledna 1588 v Dengzhou. Ming shi uvádí, že jméno armády rodu Qi se proslavilo v celé říši. Jeho jméno nesou podle Wikipedie tchajwanská fregata a čínská cvičná loď.