Chua Giok Beng

Základní informace

Datum narození1853

Datum úmrtí1910

Země původuČína

Biografie

Chua Giok Beng (蔡玉明, v pinyinu Cai Yuming) byl jihočínský mistr bojových umění z Fujianu, kterého prameny považují za tvůrce stylu Wuzuquan (Pěst pěti předků). Studie Weng Xinhuie v časopise Tiyu xuekan z roku 2009 uvádí, že žil v letech 1853–1910, pramen těchto dat ale neuvádí. Podle rodové genealogie bylo Cai Yuming jeho zdvořilostní jméno.

Rodiště se v pramenech liší. Studie uvádí vesnici Dawutang, kniha Marka V. Wileyho Ngo Cho Kun Inner Gate vesnici Wuanbangwei v okrese Jinjiang. Podle studie se od dětství asi dvacet let učil mimo domov u mistrů známých jen pod přezdívkami, Fengyang Po v Anhui a Heyang v Shandongu, a vrátil se asi ve 29 letech. Ovládal techniky bílého jeřába, Taizu a kroky luohan, tedy prvky, které později spojil Wuzuquan.

Studie uvádí, že styl vytvořil v polovině 19. století a on i žáci ho nejprve nazývali Taizu quan. Zhou Mengyuan v předmluvě k Wileyho knize píše, že z roztříštěného umění udělal ucelený systém. Reformoval také vesnický lví tanec v Dawutangu. Jeho hlavním žákem byl Weng Chaoyan (1868–1957). Wuzuquan je od roku 2008 zapsán v národním seznamu nehmotného kulturního dědictví Číny.

Mládí a začátky

Studie Weng Xinhuie v časopise Tiyu xuekan (2009) uvádí, že žil v letech 1853–1910 a pocházel z jižního Fujianu, data ale ničím nedokládá. Podle rodové genealogie rodu Cai, kterou studie cituje, se narodil ve vesnici Dawutang. Jméno Cai Yuming bylo jeho zdvořilostní jméno, osobní jméno znělo Yihe a úřední Qian. Mark V. Wiley v knize Ngo Cho Kun Inner Gate s odvoláním na předmluvu Zhou Mengyuana uvádí jako rodiště vesnici Wuanbangwei v okrese Jinjiang. Spor o rodiště jsme nerozhodli.

Výcvik a učitelé

Podle studie se od dětství asi dvacet let učil mimo domov, u učitele zvaného Fengyang Po v Anhui a u mistra Heyang v Shandongu, a domů se vrátil asi ve 29 letech. Jména učitelů jsou přezdívky a studie se opírá o ústní tradici a rodinné záznamy. Ovládal techniky bílého jeřába, prstů Qitian, kopů Taizu a kroků luohan. Wiley uvádí, že studoval také styl opice, Tai Cho Kun a Xuan Nu Quan. Podle genealogie složil v éře Guangxu okresní úřednickou zkoušku a v okresní škole v Jinjiangu se umístil třináctý. Esej Tan Ka Honga z roku 1956 naopak mluví o vojenské zkoušce.

Přínos a inovace

Weng Xinhui uvádí, že Cai Yuming vytvořil jihoshaolinský Wuzuquan v polovině 19. století a že on i jeho žáci styl zprvu nazývali Taizu quan. Podle autora tehdy styl ještě neměl vlastní teorii a systém. Zhou Mengyuan v předmluvě k Wileyho knize píše, že z roztříštěného umění udělal systematický a úplný systém Pěsti pěti předků. Reformoval také vesnický lví tanec ve vsi Dawutang a podle ústního podání zaznamenaného roku 1983 je považován za čtvrtého patriarchu této sestavy.

Legendy a doložená fakta

Legenda připisuje vznik Wuzuquan mnichu Bai Yufengovi kolem roku 1300. Anglická Wikipedie ji přebírá jako jeden z výkladů, Zhou Mengyuan v předmluvě k Wileyho knize ale uvádí jiný původ názvu. Wikipedie Chua Giok Benga spojuje s větví Ho Yang Pai a s přátelstvím s Li Junrenem. Studie Weng Xinhuie však uvádí, že Heyang bylo jméno jeho učitele, a Li Junrena vůbec nezmiňuje. Za doložené proto tato tvrzení nepovažujeme.

Odkaz

Jeho hlavním žákem byl podle studie Weng Chaoyan (1868–1957), dalšími Wei Yinnan (1864–1917), Lin Jiuru (1862–1927) a Yang Jieyu (1877–1936). Wiley uvádí, že pod jeho vedením napsal Yu Chiok Sam knihu Chinese Gentle Art Complete, která vyšla roku 1917. Deník The Paper ho v roce 2025 nazval velmistrem Wuzuquan a uvedl, že jeho žák Shen Yangde založil školu v Haicangu. Wuzuquan byl roku 2008 zapsán do druhé dávky čínského národního seznamu nehmotného kulturního dědictví, zápis ale zakladatele nejmenuje.

Propojená bojová umění

Výroky