Fu Hok Seung Ying Kuen

Základní informace

O katě

Fu Hok Seung Ying Kuen patří v linii Wong Fei-hunga ke čtyřem pilířům Hung Gar vedle Gung Ji Fuk Fu Kuen, formy pěti zvířat a Tit Sin Kuen. Anglická Wikipedie píše, že navazuje na Gung Ji Fuk Fu Kuen a rozšiřuje zásobu technik; podle HK01 s ní sdílí postoje sei ping ma a ji ng ma i většinu práce rukou. Tygří část podle HK01 vychází z přímých a příčných pohybů staršího Hung Gar, doplněných o chvaty a porazy: tygří dráp zasahuje přímo, nebo po zachycení soupeřovy paže připraví kop. Jeřábí část se pohybuje v obloucích, zasahuje ze strany a pracuje s klamem. Příkladem je řada motýlích dlaní, kdy obě dlaně současně míří na rozkrok a hrudní kost a nohy se přitom přesouvají krokem kei lun. Pavel Macek (practicalhungkyun.com) podle komentáře v knize Chu Yu-zaie uvádí, že forma začíná metodou tří výpadů saam jin faat a končí technikami stylu Fat Gar Lo Hon. Některé pohyby, třeba 羅漢曬屍 (arhat suší tělo na slunci) nebo 童子拜佛 (chlapec se klaní Buddhovi), HK01 odvozuje ze starší Shaolinské tradice a jeřábí ruce přirovnává ke stylu bílého jeřába z Yongchunu.

Význam názvu

Jméno 虎鶴雙形拳 znamená doslova pěst dvou podob, tygra a jeřába. Podle HK01 forma bere za vzor povahu obou zvířat a jejím smyslem je sloučit dva zcela odlišné způsoby boje. Lam Sai-wing ve své knize podle téhož zdroje rozlišoval dvě složky: tygří ruce, které Hung Gar měl odjakživa, a jeřábí ruce převzaté z buddhistické pěsti arhatů. Škola Yee's Hung Ga v Inverness vykládá dvojici takto: jeřáb rozvíjí měkkou švihovou sílu bin ging, tygr bojového ducha a tvrdou sílu.

Autor a historie

Anglická Wikipedie i HK01 připisují formu Wong Fei-hungovi. Podle Wikipedie do ní přidal práci mostů a zakořenění mistra Tit Kiu Saama a techniky dlouhé paže, které se přisuzují stylům Fat Gar, Lo Hon a Lama. Heslo o jeho otci Wong Kei-yingovi v téže encyklopedii ale uvádí, že formu tygra a jeřába cvičil už on a byl jí proslulý, a tradice Hung Gar spojuje nějakou její podobu už s Hung Hei-gunem. Domníváme se, že Wong Fei-hung starší formu přepracoval, protože Wikipedie výslovně mluví o verzi, kterou předal svým žákům. Proslavil ji Lam Sai-wing. Podle anglické Wikipedie ji v roce 1921 předvedl na sbírce pro sirotčinec a Sun Yat-sen ho pak oslovoval „pan Tygr a jeřáb“ (虎鶴先生); HK01 klade tutéž událost do roku 1908. S pomocí žáka Chu Yu-zaie o formě Lam napsal a vydal knihu.

Rozdíly mezi styly

Formy tygra a jeřába se cvičí i mimo linii Wong Fei-hunga. Podle anglické Wikipedie jsou kratší a obvykle mají 108 pohybů či technik; počet pohybů ve verzi Wong Fei-hunga se nám doložit nepodařilo. Pavel Macek (practicalhungkyun.com) cituje Wong Man-kaie, podle něhož forma spojuje techniky Hung Gar, Mok Gar, Hap Gar, Fat Gar a dalších stylů. Lam Cho, synovec Lam Sai-winga, Mackovi v roce 2004 řekl, že nejde o formu Hung Gar, ale o směs stylů; podle HK01 k formě pro jednoho cvičence přidal párové cvičení 虎鶴雙形對拆.