Armějskij rukopašnyj boj (ARB)
Армейский рукопашный бойRuský armádní úpolový sport z prostředí výsadkových vojsk. Povoluje údery, hody, páky i dobíjení ležícího soupeře.
Základní informace
Charakter a původ
Trénink
Organizace a soutěže
Z čeho se styl skládá
Redakční hodnocení na škále 0–3 podle toho, kolik prostoru dostává daná oblast v běžném tréninku.
O bojovém umění Armějskij rukopašnyj boj (ARB)
Armějskij rukopašnyj boj, zkráceně ARB, je ruský armádní úpolový sport. Zakladatele nemá: metodu vytvořili specialisté a nadšenci sovětských výsadkových vojsk, a stránka proto pole ponechává prázdné. Doložený mezník je rok 1979, kdy se v litevském Kaunasu na základně 7. gardové výsadkové divize konalo první mistrovství. Federace armějskogo rukopašnogo boja Ruska vznikla roku 1995 a byla zaregistrována u ministerstva spravedlnosti. Zvláštností ARB je šíře povoleného. Zápasí se v kimonu s dlouhými rukávy, v helmě s kovovou mřížkou, v chráničích trupu, holení, předloktí a loktů, v suspenzoru a v zápasnické obuvi s ochranou nártu. Právě ta výstroj umožňuje pravidla, která jinde nenajdete: povolené jsou údery rukama i nohama, hody, páky, údery hlavou a takzvané dobíjení, tedy údery rukama i nohama na soupeře ležícího na tatami, vedené ze stoje. Zakázáno je naopak škrcení na krku a páteři, údery do očí a do rozkroku a páky v postoji. Zápas trvá dvě minuty čistého času u dorostu a tři minuty u mužů a ve všech finálových utkáních. Tato skladba dělá z ARB blízkého příbuzného bojového sambo, od nějž se liší především helmou s mřížkou a připuštěním úderů na ležícího. V praxi to znamená, že zápasník nemůže po pádu počítat s přerušením — a tomu odpovídá i způsob, jakým se v ARB cvičí přechod ze stoje na zem.
Podobné styly
Vybráno podle shody v profilu stylu, ne podle historické příbuznosti.
